— Děkuji, synu!
— Michaelo, nezlob se, ale letos to prostě nezvládneme. Potřebujeme trochu klidu.
— Ale vždyť jste nás zvali v létě, plánovala jsem to celé měsíce…
— Situace se změnila. S Karolínou jsme si uvědomili, že jsme minulý rok vůbec neměli čas na sebe a odpočinout si. Teď se nám naskytla příležitost to napravit.
Na druhém konci linky se rozhostilo ticho. Michaela se snažila najít slova.
— Dobře. Ale co řekneme Janě? Oni už koupili lístky…
— Zavolám jí. Vysvětlím to. Omluvím se. Je mi to líto.
Jaroslav zavěsil. Cítil se provinile, ale zároveň úlevně. Někdy je nutné postavit vlastní rodinu na první místo, i když to znamená zklamat ty, které milujete.