Jiří bezvládně vyšel na schodiště a sesedl přímo na schod.
— Tati, proč sis tam sedl, no tati! — stála ve dveřích Markéta, taková směšně rozpačitá, s už viditelným bříškem.
Jeho dceruška, jeho milovaná Markéta. Odjela přece studovat, byl na ni tak pyšný. A teď? Co s tím?
Jiří spolkl knedlík, co se mu zvedl v krku.
Vždyť kromě něj jí nikdo nepomůže, nikdo se za ni nepostaví. Musí s ním promluvit, alespoň mu jednu vrazit do toho drzýho obličeje, aspoň něco!
— Tati, no tati, chtěla jsem ti to říct později, až se to nějak urovná. Ale všechno se obrátilo — srazilo ho auto, leží v nemocnici! — Markéta to už nevydržela a rozplakala se jako malá holka.
Jiří vstal, oprášil si kalhoty a najednou se z nějakého důvodu uklidnil. No a co, dítě… Hlavní je, že jsou všichni naživu! A když něco, dítě taky vychovají, to zvládnou, to už přežili i horší věci!
Markétka se jim s Pavlou narodila až po pěti obvyklých potratech. Mysleli, že se jim to nikdy nepodaří — a vyšlo to!
Když šla do první třídy, byla nejmenší ze všech. Bylo mu jí tak líto, ale ona byla důležitá, vůbec nezlobila. Ostatní děti běhaly o přestávkách, všichni zpocení a rozcuchaní. A Markétka seděla a četla, moc ráda četla, samé jedničky měla. Samozřejmě, že se dostala na vysokou na státní místo — oni ji finančně podporovali, ale Markéta si také něco přivydělávala. Pronajala si byt s dalšíma dvěma holkama z jejího ročníku, loni k ní přijely na návštěvu — vše bylo v pořádku…
— Pavlo, ty jsi to věděla? Věděla jsi to a nic jsi mi neřekla, jak jsi mohla? — zeptal se manželky a hned to litoval.
Pavla se rozrušila ještě víc a snažila se mu to vysvětlit, — Jiří, byl jsi tehdy v nemocnici, řekli nám, že tě nemáme rozrušovat…
— Dobře, chápu, pojďme dovnitř, Markéto, povídej podrobně, co se stalo? A dcera mu vyprávěla, jak se seznámila s Janem. Pracuje tam, kde začala brigádničit. Pomáhal jí, později se dali dohromady, Jan jí řekl, že si moc přeje, aby s ním Markéta zůstala navždy, aby se stala jeho ženou.
Jenže…
Hned jí řekl, že už byl ženatý. Téměř hned po škole ho jeho maminka a kamarádčina matka dali dohromady s Martinou. On a Martina spolu chodili už od školky a pak i na základku. Myslel si, že jsou si opravdu blízcí, skoro jako rodina. Ale ve skutečnosti byli jen dobří přátelé. Potom se Martina skutečně zamilovala do jiného a dohodli se, že se rozvedou — a svým matkám to řeknou až později.