Opravdu mi způsobila nervy. Seznámila se s nějakým neseriózním chlápkem a nakonec si uvědomila, že na světě není nikdo lepší než já. Musel jsem tam jet a vyřešit to, ale nepřálo mi štěstí – srazilo mě auto. Naštěstí to dopadlo dobře! – Jan se pokusil nadzvednout, ale nezvládl to. – Omluvte mě, Markétě jsem slíbil, že všechno bude v pořádku – a ona mi věří!
– Moment, a co to dítě tvé takzvané bývalé manželky? Myslíš si, že o tom nic nevím? – pousmál se Jiří.
– Ale to jen Martina kecala, aby mě donutila přijet. Žádné dítě nemá, všechno si vymyslela. Jsem si jistý, že brzy potká opravdovou lásku, a rozvod jsme právě podali online. Miluju vaši dceru Markétu, Jiří, a sním o tom, že se stanu jejím manželem – čekáme spolu dítě! Dáte mi Markétu za ženu? – a Jan se znovu pokusil posadit.
– Je opravdu dobrý, opravdu miluje jen Markétu, za to já nesu vinu, – zastala se ho Martina.
– No to jste to dopracovali, děti moje! – zakroutil hlavou Jiří. – Co to vyvádíte?
– Dokážu vám to. Brzy přijedu a dokážu to. A Markéta se mnou bude šťastná!
– To se uvidí. Když bude třeba, dítě si vychováme sami, a s tebou si to vyřídím, až budeš moct stát na nohou! – a Jiří se vydal ke dveřím.
– Děkuju vám, Jiří! – zavolal za ním Jan. – Svým životem dokážu, že jsem Markéty hoden!
Jan své slovo dodržel – s Markétou se stihli vzít ještě před porodem. Takže když z porodnice odcházel, vítal Markétu i jejich malou dcerku už jako manžel a otec.
– Tvůj táta bude skvělý dědeček – musíme mu pak ještě pořídit vnuka, – zašeptal Jan Markétě, když přebíral růžový uzlíček z rukou sestřičky. – Uvěřil mi, a já ho nezklamu. Hlavní je, že jsme spolu.
K nim přistoupil Jiří, natáhl ruku k podání. – Tak co, zeťáku, gratuluju k dcerce!
Jan pevně stiskl ruku tchána. – A vám k vnučce, Jiří! A děkuju vám za Markétu – a za všechno!
– Buďte šťastní, děti! – pousmál se na ně Jiří. – Když se daří dětem, rodiče mají klidné srdce a radost v duši.
Děkujeme za lajky, komentáře a odběr!
Sdílejte prosím tyto povídky na sociálních sítích – autorovi to udělá radost!