„To dítě není tvoje, Václave.“ — oznámila Božena ledově a položila na stůl obálku s výsledky DNA

Zbabělci si zaslouží katarzi, ne soucit.
Příběhy

„Tam to zvládnete za třetinovou cenu; tady by to stálo minimálně čtyři sta tisíc korun.“

Lenka ztuhla s dětskou košilkou v rukou. Srdce se jí sevřelo.

„Ale Václave… to přece není jen tak. V tom stavu nemůžu sama cestovat…“ pokoušela se odporovat jemně, s nádechem zoufalství.

„Můžeš a půjdeš,“ přerušil ji chladně. „Nepotřebuju tady scény a výdaje. Stejně jsi mi nic nedala – jen další holku.“

Zmínka o pohlaví dítěte ji změnila v prach. Slzy v očích, ne od bolesti těla, ale od bolesti duše. Celý její svět se zúžil do jediné myšlenky – a tohle je otec mého dítěte?

A zatímco Lenka tiše sbírala odvahu, aby přestála další noc pod jednou střechou s tímto člověkem, Václav už plánoval pobyt své milenky na luxusní soukromé klinice v Českých Budějovicích. Zaplatil statisíce korun, aby porodila jeho vysněného syna v co nejlepším komfortu, obklopena vším, co Lenka nikdy neměla – péčí, úctou… porozuměním.

Ale právě v den, kdy se malý chlapec narodil, událo se něco, co Václavův osud navždy změnilo.

Pokračování článku

Zežita