«Odcházím, mám toho dost» — vykřikne otec a zabouchne dveře před malou Petrou

Srdcervoucí a nadějný příběh o obyčejném hrdinství.
Příběhy

Všechny její strachy spojené s mámou a odchodem otce zmizely. Tohle je její život a u nich to bude jiné!

Zabouchly se dveře a zazněl Davidův hlas: „Jé, co nám tu tak krásně voní?“

„To je večeře pro milovaného muže a tatínka,“ odpověděla Petra a vyšla mu naproti.

„Ty jsi dneska jako kouzelná víla, jako dřív! Anno, proč máme maminku tak krásnou?“ u Davida se najednou vytratila všechna únava.

„Protože naše dcera má dar – umí otáčet čas zpět,“ zažertovala Petra, „takže jsem dnes všechno stihla a mám skvělou náladu.“

„Wow, můj oblíbený budík?“ všiml si David.

„Ale teď vážně – maminka mě prosila, abych k ní přijela, necítí se dobře. Zůstaneš zítra s Annou?“ David nikdy nezůstával s dcerou tak dlouho sám. A když se Petra večer od maminky vrátila, řekl jen: „Jak to všechno zvládáš? Ukazuje se, že starat se o dítě není tak jednoduché, jak to vypadá!“

P. S.

„Jak se máte s Davidem? Mám pocit, že tě i Annu opravdu miluje,“ zeptala se jednou maminka.

A Petra si pomyslela, že to asi nedokáže mámě vysvětlit – že rodina není jenom o lásce. Nesmíš dovolit, aby si tě někdo posadil na krk. Ale zároveň nesmíš zapomínat na manžela a věnovat veškerou pozornost jen dítěti. A problém možná nebyl v tom, že je maminka pomalá nebo něco dělala špatně. A snad ani Petřin otec nebyl tak špatný, jak si kdysi myslela.

Život je zároveň složitější i jednodušší, než si myslíme.

„Mami, mám tě moc ráda, všechno je v pořádku, vše probíhá dobře!“

„Jsem ráda. Je správné, že bydlíte zvlášť. Přiveď Annu, a běžte spolu někam ven.“

„Dobře, mami, děkuju!“ Petra maminku objala. Možná ji ani není třeba tolik litovat. Každý má své vlastní štěstí.

Děkuji za lajky, komentáře a odběr!

Sdílejte, prosím, příběhy, které se vám líbí, na sociálních sítích – autorovi to udělá radost!

Pokračování článku

Zežita