— Ne, tohle nepřipadá v úvahu. S manželem, jak jsme plánovali, jedeme na dovolenou. A vy si budete problémy se svým dospělým synem řešit sami, ne na náš účet.
Martina byla úplně klidná. Nic jiného od své tchyně ani nečekala, takže ji to, co slyšela, vůbec nepřekvapilo.
— Jak se vůbec opovažuješ?! Zapomněla jsi, s kým mluvíš? Jsem matka tvého muže, o mnoho starší a moudřejší než ty, mohla bys mě alespoň kvůli tomu poslouchat!
— Zvláštní argument. Ale opakuji — ne. Svou dovolenou a dlouho očekávaný výlet obětovat nehodlám.
— Ale ty vůbec nevíš, co se stalo Milanovi!
— A ani to vědět nechci. Tím je to vyřešeno.
Martina ukončila hovor a s nelibostí se podívala na manžela, který seděl s posmutnělým a bezradným výrazem.
— Co je? Zas nějaká světová pohroma? — zeptala se podrážděně.
— No, Milan se do něčeho namočil. Opravdu potřebuje hodně peněz.
— A co my s tím? Ještě TY mi řekni, že máme obětovat náš výlet k moři! Nesmysl!
— Jako bratrovi je mi ho líto. Mohli bychom…
— Ne, nemohli! Přestaň! Nechovej se jako tvá matka! Ta je mi cizí a poslouchat ji nemusím. A už vůbec ne uskakovat na její výmysly a požadavky při prvním zavolání. Myslím, že jsem jí hned od začátku dala jasně najevo, že od nás žádné peníze neuvidí. Ani ode mě, ani od tebe! Chápeš?
— Chápu, ale Milan… Chápeš, jeho žena ho přistihla s někým. Teď hrozí rozvodem. Říká, že vezme děti a odjede k matce do Šumperka. Pak je už nikdy neuvidí ani Milan, ani naši rodiče. A to by pro ně byl velký šok. Mají vnoučata moc rádi. A Milan taky – bez dětí nebude moci žít.
— Měl na ně myslet dřív, když měl rodinu.
— Já vím… je to celé na hlavu. On si to uvědomuje. Jeho žena mu řekla, že pokud jí koupí nové drahé auto, tak s ním zůstane. Do příštího průšvihu.
— Tak ať ho koupí, když to podělal. Jste divní. Může takovým dárkem napravit, co se stalo? Tvoje Milanova žena ho prostě vydírá, to je jasné. Chce z něj co nejvíc dostat dřív, než ho opustí, — uvažovala s přezíravým údivem Martina.
— No, to není náš problém. Jen nás požádal o pomoc.
— Přesně, máš pravdu. Není to náš problém. A na pomoc z naší strany se spolehnout nemůže. Všechny naše peníze jsou investované.
— Ale Marti…
— Ne, už jsem to řekla! A své matce vyřiď, ať nás nechá být a už nás neprosí, a hlavně ať po nás nic nechce. Od nás už neuvidí ani korunu. Stejně nic nedostane.
Za měsíc Martina s Janem, jak plánovali, odletěli na dovolenou do zahraničí.
Po návratu zjistili, že tchyně je teď jejich nepřítel číslo jedna. Vyhlásila jim bojkot a odmítla s nimi i se synem dál komunikovat.
— No to je jedině dobře. Když ženská sleze z vozu, kobyle se uleví, — pronesla Martina s klidem.
Milan přece jen sehnal někde peníze, zadlužil se, ale ženě to auto koupil, jak po něm chtěla. A o měsíc později stejně podala žádost o rozvod a odjela k rodičům do dalekého města, děti vzala s sebou.
Tchyně velmi trpěla, že nemůže vídat vnoučata. Netušila, kdy je znovu uvidí. Ale to nejhorší bylo ještě jiné.
Nedávno Martina oznámila manželovi radostnou novinu — brzy se stane otcem. A toto vnouče Zuzana také neuvidí. Alespoň dokud budou ve vážném sporu s rodinou mladšího syna.