Místo se našlo v kupé. Na dolní palandě. Eva si ani neověřila: proč ten muž souhlasil? Nabídl mu snad Radek peníze? To na něj ale vůbec nesedí…
„Dobrý den,“ pronesla Eva nesměle. „Říkali mi, že jste souhlasil si vyměnit místa…“
„Ano, věci už mám sbalené, hned to bude. S průvodčími je vše domluvené, takže je to v pořádku.“
„A jste si jistý…“ začala Eva, ale muž ji přerušil.
„Víte, takového vola, jako je váš bývalý, si člověk musí podat. Chodí si stěžovat: pomozte mi, bývalá mě pronásleduje, nedává pokoj… Kdo by o takového červa stál? Uvelebte se, slečno, já mu udělám ze života pěkné zpestření.“
Eva se po dvou dnech dokonce poprvé usmála. Opravdu ještě existují takoví muži? Ochotní pomoct a zastat se ženy, i když ji vůbec neznají? Musel být z jiné generace — evidentně byl starší, už zcela šedivý.
Do Česka k mámě dojela pohodlně. Děti posílaly zprávy, videa i hlasovky, ozývala se i sousedka: máma je v nemocnici, připravují ji na operaci. Petr dokonce napsal, že přistál a vše má v pořádku. Eva mu ale neodepsala, byla pořádně dotčená.
Když se blížila k tomu správnému městu, napadlo ji, že by nějak měla poděkovat tomu hodnému člověku, ale jak? Přeci mu nebude nabízet peníze? Mohla by se zastavit a zeptat se, ale před Radkem a jeho Barborou… Ani náhodou! Eva nebyla zvyklá být nevděčná, ale s tímhle prostě nic nenadělá.
Máma nakonec na operaci šla. Eva poděkovala sousedce za pomoc: peníze si nevzala, tak jí Eva koupila drahé bonboniéry a obrovské balení kávy.
„Ale prosím tě, co blázníš – jsem snad člověk nebo ne: lidi si přece mají pomáhat. A co ty? Pořád svobodná?“
„Jaképak svatby s dvěma dětmi, Anno? Už jsem si to vyzkoušela, bohatě stačilo. Teď jsem se tedy s jedním mužem seznámila, ale on…“
Svěřila jí svůj příběh. Sousedka si samozřejmě povzdechla, ale nakonec stejně řekla:
„Ty, Evo, nikdy neříkej nikdy! Třeba se ještě udobříte.“
Zpáteční lístek si Eva nekupovala, nevěděla, kolik času tu bude muset zůstat. A udělala dobře: mámu operovali a zatím zůstávala v nemocnici, ale brzy ji měli pustit domů. Jenže co pak? Sama s nohou v sádře? Eva si lámala hlavu, ale řešení pořád nenacházela. Vzít si mámu s sebou? Ale jak ji táhnout ve vlaku se zlomenou nohou?