— Miroslave? Tady Karolína. Potřebuju vaši pomoc. Jde o nezákonné převedení podnikání.
O hodinu později seděla Karolína v prostorné kanceláři advokátní kanceláře. Miroslav, prošedivělý muž se soustředěným pohledem, si prohlížel dokumenty.
— Takže manžel za vašimi zády převedl akcie na nastrčenou osobu?
— Ano. Dozvěděla jsem se o tom teprve včera, když jsem přišla do práce a zjistila, že majitelem je někdo jiný. Ukázalo se, že Pavel to připravoval několik měsíců.
Miroslav zamyšleně ťukal perem o stůl.
— Máme šanci tu transakci zpochybnit. Ale musíme jednat rychle. Jste připravena na tvrdý boj?
— Víc než připravena, — Karolína se narovnala. — Nedovolím, aby bylo zničeno něco, co jsem vybudovala vlastníma rukama.
— Tak začněme rovnou teď. Budeme potřebovat veškeré dokumenty o založení firmy, finanční zprávy za poslední tři roky a…
Zazvonil telefon a přerušil jejich konverzaci. Na displeji se objevilo jméno Pavel.
— Promiňte, — Karolína vypnula zvuk. — Pokračujte, prosím.
— Musíte být připravená na to, že bývalý manžel použije jakékoliv prostředky. V takových sporech často vyplouvají na povrch nepříjemné věci.
— Chápu. Ale nemám jinou možnost.
Večer, když se vrátila domů, našla pod dveřmi obálku. Uvnitř byla kopie nějaké smlouvy a vzkaz: „Myslíš, že něco dokážeš? Mám dokumenty, které dokazují tvoje daňové machinace. Nepleť se do toho. Odejdi důstojně, Karolíno.“
Pomalu se sesunula na pohovku. Blefuje Pavel, nebo opravdu něco našel? V hlavě jí probleskly stovky dokumentů, které za ta léta podepsala. Ne, vždy byla důkladná, co se týče financí. Ale co když…
Ráno začalo telefonátem od Dagmar.
— Karolíno! Už jsi to slyšela? Pavel úplně mění koncept kavárny. Představ si, nebude to jen obyčejná kavárna, ale trendy místo pro mládež! Se sdílenou kanceláří a těmi, jak se to… instagramovými koutky!
— Děkuju, že jsi mi dala vědět, — odpověděla Karolína chladně.
— Ale no tak, nebuď z toho smutná! Třeba je to tak nakonec lepší? Sama víš, v poslední době tržby klesaly…
— Promiň, Dagmar, musím jít.
V kanceláři Miroslava už na ni čekala hromada dokumentů.
— Přes noc moji asistenti prošli celou historii registrace firmy, — podal jí právník složku. — Podívejte: tři měsíce zpátky váš manžel změnil stanovy společnosti. De facto si tím připravil půdu pro prodej akcií.
— Ale jak to mohl udělat bez mého podpisu?
— A tady to začíná být zajímavé, — Miroslav vytáhl lupu. — Podívejte se na tento dokument. Je tam váš podpis, ale…
— To není můj podpis! — Karolína se zahleděla na tah. — Tedy… vypadá podobně, ale tohle jsem určitě nepodepsala já!