Marie vždy dávala Annu za příklad starší dceři, zvlášť si ráda rýpla v okamžicích, kdy dávala Lucii peníze.
„Anna je mladší než ty a už si vydělává, a tobě pořád jen dávej a dávej. Na co je ti to studium? Pro ženu je hlavní rodina, dobře se vdát a žít z peněz manžela.“
Brzy se Anna vdala. Její máma považovala manželství za vydařené: manžel byl o pět let starší, dobře vydělával, měl vlastní byt i auto.
„Anna je mladší než ty a už je vdaná. A tebe s tvou tvrdohlavou povahou si nikdo nevezme,“ řekla Marie Lucii po Annině svatbě.
„Jaká že má tvrdohlavou povahu? Vždyť se učí, na vdávání má ještě čas,“ zastal se nevlastní dcery Jan a občas jí, tajně před manželkou, dával studentce peníze.
Anna vystoupila z auta s ospalým dítětem v náručí a s malým balíčkem dětských věcí. Přivítala ji Lucie a zaplatila taxikáři.
„Pojď dál, čekáme na tebe. Asi máte hlad. Hned vás nakrmíme a uložíme ke spaní, zítra je brzy práce a večer to vyřešíme.“
„Mamince zatím nic neříkej,“ prosila Anna. „Michal zase přišel opilý, udělal scénu. Takhle jsem ho ještě nikdy neviděla.“
U Anny doma byly hádky časté. Poslední dobou měl Michal problémy v práci, domů chodil unavený, doma nepořádek a věčně nespokojená manželka.
Michal začal pít a zůstávat venku s kamarády. Opilý býval agresivní. V takových chvílích by bylo lepší mlčet, jenže Anna naopak začala prosazovat svá práva. Tentokrát byl hodně vzteklý a Annu udeřil. Vzala dítě a odjela.
Ráno se Michal probral, začal manželce volat a chtěl se omluvit, ale Anna s ním mluvit nechtěla a telefon vypnula. Večer se s přáteli znovu napil a víc už nevolal.
Anna bydlela u sestry a cítila se tam docela příjemně. Lucie nakupovala potraviny a vařila. Do jejího osobního života se s radami příliš nepletla.
Petrovi se to nelíbilo. Po práci už neměl možnost se jen tak válet na gauči. V jejich útulném bytě byl teď neustále nepořádek. Všude ležely rozházené věci a dětské hračky.
Večer v ložnici Petr řekl manželce:
„Jak dlouho tu ještě hodlá bydlet?“
„Nemůžu přece vyhodit vlastní sestru.“
„Ale tvoje sestra má vlastní byt.“
„Nechce se vracet k manželovi.“
„To je její problém. Ať si pobude u rodičů. Já se taky chci po příchodu domů odpočinout. A navíc v tvém stavu potřebuješ klid, a ty taháš tašky a vaříš pro všechny, tvoje sestra ani nepomyslí na to, aby ti pomohla.“