Jak často, když se člověk svěří s trápením ve vztahu, slyší v odpovědi s posměšným úšklebkem: „A ty sis dřív nevšimla, jaký je?“ Ne, Lucie si toho opravdu nevšimla. Jejich život před svatbou, a vlastně i po ní, se vyvíjel docela příznivě.
Když se dozvěděla o těhotenství, a dokonce i po narození syna, se Pavel choval celkem rozumně. Ano, neprojevoval nijak zvláštní zapojení, ale ani nepřehazoval všechny starosti na bedra manželky. Celkově mezi nimi zůstávalo vzájemné porozumění.
Roky plynuly — Davidovi byly tři. Život ubíhal poklidně: práce ve všední dny, školka, víkendové procházky v parku a návštěvy u Pavlových rodičů. Někdy se Lucie přistihla při myšlence, že by takhle mohla žít celý život — klidně a bez otřesů. Ukázalo se však, že to byla jen iluze.