— „A tohle má být jako dárek?“ ušklíbl se Radek Rychlý, když vytáhl tričko z tašky a držel ho dvěma prsty, jako by šlo o hadr na podlahu.
Tereza Kratochvílová zůstala na okamžik stát bez hnutí. Nejdřív si myslela, že se přeslechla.
— „Je to tričko. A mimochodem dost slušné kvality.“
— „To je mi fuk, klidně ať je ze zlata,“ procedil Radek skrz zuby, hodil ho zpátky do tašky a pohrdavě si odfrkl. „Za chvíli mi budeš dávat ponožky a pěnu na holení.“
Tereza mlčela. Rty se jí stáhly do tenké čáry, než se pomalu nadechla a vydechla, aby udržela emoce na uzdě.
— „Radku, moje máma je v důchodu. Většinu peněz dává za léky, sotva vyjde. Přesto ti něco koupila, protože si tě váží.“
— „Jo, za tisícovku,“ ucedil kysele. „Tak jí na osmého března taky pořídíme něco za tisíc.“
Tereza zamrkala. Nejdřív si říkala, že to musí být hloupý vtip.
— „Ty to myslíš vážně?“
— „Samozřejmě.“
V hrudi se jí zvedla prudká vlna vzteku.
— „Uvědomuješ si vůbec, co říkáš?!“
— „Až moc dobře,“ odsekl. „Jestli si myslí, že na pánský svátek stačí nějaká blbost, nevidím důvod, proč bych se já měl snažit.“
— „Zbláznil ses? To není žádná blbost, to je maximum toho, co si mohla dovolit! Nebo si vážně myslíš, že se měla zadlužit jen proto, aby ses cítil líp?“
— „Prosím tě, nezačínej,“ protočil oči a mávl rukou. „Měla na to celý rok.“
Tereza sevřela rukávy županu a nervózně mačkala látku mezi prsty.
— „Moje máma po nás nikdy nic nechtěla, nikdy se nám nemíchala do vztahu. Díky ní, jestli si vzpomínáš, vůbec bydlíme v tomhle bytě. A tvoje matka si od tebe peníze bere pravidelně.“
Radek prudce zvedl hlavu.
— „Co do toho taháš mou mámu?“
— „Protože to s tím souvisí!“ udeřila dlaní do stolu. „Ona se sestrou z tebe tahají peníze roky a ty jsi se nikdy neohradil. Ale tričko k třiadvacátému únoru je prý urážka? Možná by bylo lepší, kdyby ti nedala vůbec nic.“
— „Sestra tu pomoc opravdu potřebuje!“
— „A moje máma snad ne?!“
Mezi nimi se rozhostilo těžké ticho. Tereza cítila, jak se v ní něco láme. Došlo jí, že Radek nikdy nepřizná vlastní chybu. A že tahle hádka možná vůbec není o tričku, ale o nedostatku respektu a citu.
Unaveně si zakryla obličej dlaní. Hlava jí pulzovala a v uších jí hučelo, zatímco se snažila nadechnout a najít slova, která by ještě měla smysl.