Únava z jeho neustálého brblání, z podivně vykonstruovaných křivd a z nekonečné potřeby se obhajovat v ní zůstala viset jako těžký vzduch. Otevřela oči a pomalu se rozhlédla kolem sebe. Byt. Její byt. Ne Radkův, ne společný kompromis, ale prostor, který patřil jí. Kdyby nebylo maminky, už dávno by se uvázali k hypotéce nebo by se tísnili v malé dvoupokojové krabici. Počítali by každou korunu do další výplaty a hádali se o místo. Jenže Radek tohle nikdy nebral jako dar. Bral to jako samozřejmost.
Jakmile jeho matka potřebovala peníze, okamžitě se z něj stal vzorný syn, který „musí pomáhat rodině“. Když ale její máma netrefila dárek přesně podle jeho představ, dokázal z toho udělat večerní scénu hodnou divadla. Ten nepoměr bodal.
Tereza vstala, přešla do ložnice k malé komodě a vysunula zásuvku. Ležely tam odložené peníze na dárek k osmému březnu. Věděla přesně, co koupí. Klidně přidá něco ze svých úspor. A pokud by se Radek zítra jen otřel o cenu, ten rozhovor by pro něj byl poslední.
Vrátil se až nad ránem. Vchodové dveře bouchly, boty skončily uprostřed chodby a po podlaze zůstaly špinavé šmouhy.
„Dobré ráno!“ zahlaholil vesele, když zamířil do kuchyně, jako by včerejšek nikdy neexistoval.
Tereza zvedla oči od snídaně. Podívala se na Radka bez emocí. Vztek vyhořel a zbyla po něm jen prázdnota.
„Jsi nějak brzy,“ pronesla klidně, bez náznaku výčitky, skoro jako by mluvila s cizím člověkem.
„No tak, proč jsi tak protivná?“ mávl rukou a otevřel lednici. „Přespal jsem u kamarádů, pokecali jsme, zasmáli se… Předpokládám, že už jsi v pohodě, že tě to přešlo.“
Sevřela vidličku pevněji, ale mlčela. Omluva nepřišla. Ani snaha vrátit se k tomu, co se stalo. Prostě odešel jako uražený kluk a teď byl přesvědčený, že se všechno samo zahladí.
Nezahladí.
Celý den ho jen tiše sledovala a záměrně se k včerejšku nevracela. Radek se choval, jako by se nic nestalo. Rozvalil se s telefonem na gauči, pak znovu vyrazil za kamarády, zapnul počítač a hrál. Nezeptal se, jak se cítí, ani jednou se nepokusil cokoli napravit, a v Tereze se tím dál skládal obraz, který už nešlo ignorovat.