Lenka měla solidní příjem a s penězi zacházet uměla – život ji naučil šetřit tam, kde to dávalo smysl. Na běžné fungování bez zbytečných okázalostí to bohatě stačilo. Jenže roky ubíhaly, její syn rostl a soužití v jediné místnosti začalo být čím dál nepohodlnější.
Navíc se nezadržitelně blížil nástup do školy. Bylo jasné, že dítě bude potřebovat vlastní kout, klid na učení i prostor, kde se nebude cítit stísněně. Lenka si tedy řekla, že nastal čas posunout bydlení o úroveň výš.
Sedla si nad čísla, reálně zhodnotila své možnosti a vše probrala s babičkou, která ji bez váhání podpořila a přislíbila pomoc. Po několika týdnech rozhodování dospěla k jasnému závěru – vezme si hypotéku a pořídí dvoupokojový byt.
Když se s tím svěřila Tadeášovi Horákovi, rozzářil se.
„To je paráda!“ vyhrkl nadšeně. „Konečně budeme mít každý svůj pokoj.“
„Přesně tak,“ přitakala Lenka s úsměvem. „Ty, já i Matěj. Bude mít kde psát úkoly a klidně si pozve kamarády.“
„Kamarády?“ pozvedl Tadeáš obočí. „Ty z toho chceš udělat průchozí byt?“
„Zaprvé to nebude náš, ale můj byt,“ odpověděla chladněji, než původně chtěla. Ta poznámka se jí dotkla. „A zadruhé chci vědět, s kým se můj syn stýká. Ne aby se přede mnou schovával.“
„Možná máš pravdu,“ zamumlal Tadeáš. Slyšel každé slovo, ale dál se v tom nešťoural. Usoudil, že na podobné debaty je ještě brzy. A koneckonců – kolikrát ženy vypustí něco, co nemyslí úplně vážně?
Jenže ve chvíli, kdy Lenka začala připravovat žádost o hypotéku, mu došlo, že to nebyla žádná poznámka do větru. Byt chtěla psát výhradně na sebe.
To už Tadeáše nadzvedlo. Dával jasně najevo nespokojenost a očekával vysvětlení.
To také dostal – stručné a nekompromisní. Nejsou manželé, takže o společném majetku nemůže být řeč.
A právě tady Tadeáš fatálně pochybil. V hlavě si to vyložil po svém: Lenka po svatbě touží, skoro o ni prosí, jen to balí do zvláštních narážek.
Usmál se shovívavě, přitáhl si ji k sobě a protáhle pronesl:
„Dobře… a kdybych si tě vzal, napsala bys ten byt na nás oba?“
„Kdyby?“ Lenka ho od sebe odstrčila.
„No ano,“ začal Tadeáš, přesvědčený, že Lenka jen pokračuje ve své hře, aniž by tušil, že rozhovor se právě nebezpečně láme jiným směrem.