„Budeme postupovat následovně,“ navázal Petr Čermák klidným hlasem. „Zavoláte na inzerát jako zájemce o koupi. Domluvíte si schůzku. Zbytek nechte na nás.“
Tím „zbytkem“ byl kriminalista z oddělení hospodářské kriminality. Už ve středu měl na stole výpis z katastru nemovitostí, kde byli jako vlastníci bytu uvedeni Tereza Dvořáková a Pavel Navrátil, úředně ověřené snímky inzerátu s časovými údaji i vytištěnou komunikaci.
Tereza si na domluvené setkání oblékla šedý kostým, který nosila na důležitá jednání s klienty. Vlasy stáhla do hladkého uzlu, dokumenty uložila do desek a do kavárny dorazila s mírným předstihem.
Alena Kratochvílová seděla u okna. Měla na sobě novou halenku a před sebou složku, zjevně pořízenou speciálně pro tuto příležitost. Pohled upírala ke dveřím s výrazem člověka, který je přesvědčený o své převaze.
Když Tereza vstoupila, tchyně ji několik vteřin nepoznávala. Pak jí ve tváři cosi cuklo — ještě ne strach, spíš náhlé vytržení jistoty, jako když se podlomí opora, o kterou se člověk dosud bezvýhradně opíral.
„Dobrý den, paní Kratochvílová,“ pronesla Tereza vyrovnaně a usedla naproti ní.
Vzápětí k jejich stolku přistoupili dva muži.
Kriminalista se představil a vyzval Alenu, aby předložila dokumenty k bytu, který nabízela k prodeji.
„To je omyl,“ spustila překotně. „Inzerát jsem už smazala, byla to chyba. Chtěla jsem jen pomoct, Pavel o tom věděl, mluvili jsme o tom…“
Petr Čermák jí téměř zdvořile vysvětlil, že i odstraněný inzerát je z právního hlediska dohledatelný. Existují ověřené kopie, zaznamenaná komunikace. Pokus o prodej cizí nemovitosti naplňuje skutkovou podstatu trestného činu bez ohledu na to, zda k převodu skutečně došlo.
Alena umlkla.
Téhož večera Tereza všechno předložila Pavlovi. Bez emocí, systematicky, jeden dokument za druhým. Dlouho mlčel, listoval papíry a pak k ní zvedl pohled.
„Nevěděl jsem o tom.“
„Věřím ti.“
„Co bude teď?“
„Teď je řada na tobě.“
Odešel do vedlejšího pokoje. Slyšela tlumený hovor — krátký, téměř šeptaný. Když se vrátil, tvářil se jinak než předtím.
„Máma o tom mluvila jinak,“ řekl pomalu a zadíval se na Terezu, jako by si právě uvědomil, že jí bude muset vysvětlit mnohem víc.
