„Deset let je pryč. Mladší už nebudeme“ — přiznala Michaela a rozhodla se převzít iniciativu, aby stihla mateřství před čtyřicítkou

Je to sobecké, nebo přirozené zoufalství?
Příběhy

Roman sice boural předsudky o namyšlených kulturistech a v jeho chování nebylo nic laciného, přesto si Michaela Navrátilová od začátku nepřipouštěla, že by s ním chtěla něco vážného. Pozvání na schůzku přišlo poměrně rychle a ona bez většího rozmýšlení souhlasila. Jenže nadšení dlouho nevydrželo.

„Upřímně? Nebylo to nic moc,“ svěřila se Simoně Šimonové, sotva se usadily s kávou.

„Počkej, hádám. Zahleděný do sebe? Typ, co se musí obdivovat v každém výkladu?“ rýpla si Simona pobaveně.

„Právě že vůbec. Roman je v tomhle směru normální. Jenže je strašný pedant přes zdravý životní styl. Vzal mě na večeři, já si dala steak a malý salát. On nad lístkem strávil snad čtvrt hodiny, pak si zavolal číšníka a řešil, jestli jde jídlo připravit úplně bez tuku. A když objednal, spustil přednášku o vyváženém příjmu bílkovin. Než nám to donesli, objednala jsem si sklenku vína. Nic neřekl, ale ten jeho pohled… jako bych měla problém s alkoholem.“

Simona se zasmála. „Tak co bys čekala? Trenér těžko bude propagovat řízky a panáky.“

„Jasně, ale všeho s mírou. Hlídání kalorií ještě neznamená, že člověk musí být protivný moralista. A představa, že bych jednou měla doma syna, který mi bude kontrolovat talíř, mě přešla chuť se s ním vídat.“

Ani další pokus nevyšel lépe. Bývalý kolega, o kterém uvažovala, se ukázal být závislý na mamince víc, než by bylo zdrávo.

Tak se rozjela série schůzek, z nichž každá skončila zklamáním. Jeden byl přehnaně romantický – a nakonec z něj vylezl nenapravitelný sukničkář. Jiný působil drsně a rozhodně, ale bez sklenky nevydržel večer. Rozvedený? U něj měla pocit, že by se o něj musela starat jako o další dítě.

„Fakt nechápu, co tě na tomhle zaujalo,“ zamračila se Simona nad fotkou dalšího adepta. „V koutcích už mu ustupují vlasy a břicho má dřív než čtyřicítku.“

Michaela se pousmála. „Když k nám Aleš Tesař nastoupil, říkala jsem si totéž. Žádný krasavec. Jenže je otevřený, laskavý, vždycky připravený pomoct a s každým vyjde. A hlavně se o mě začal zajímat, přestože musel vidět, že z mé strany žádná jiskra nepřeskočila.“

Pokračování článku

Zežita