Začala jsem počítat. Tiše. A stejně tiše jsem začala odkládat peníze stranou.
Petr Tesař navíc dodnes netuší, že si měsíčně přijdu v průměru na pětapadesát tisíc korun. Nikdy jsem se tím nechlubila. Odměny mi chodily na zvláštní kartu, kterou v životě neviděl. Do domácnosti jsem posílala svých „skromných“ deset až dvanáct a půl tisíce a on je blahosklonně přijímal se slovy: „No, aspoň něco.“
A pak nastal večer Velkého rozdělení rozpočtu.
„Pojďme to udělat dospěle,“ navrhla jsem a otevřela notebook. „Udělám tabulku. Napíšeme si, kdo co platí.“
„Klidně,“ rozvalil se na gauči s výrazem vítěze. „Poplatky za byt beru já, jsem přece chlap. Hypotéku už máme splacenou. Jídlo napůl. Kroužky dětí napůl. Oblečení si každý řeší sám.“
„A auto?“
„Auto je moje, jezdím s ním já.“
„Výborně. A byt?“
„Byt je psaný na mě, to si snad pamatuješ,“ pousmál se povýšeně. „Ale bydlíš tady, takže buď v klidu.“
„Já jsem v klidu, Petře. Naprosto.“
Podezíravě po mně střelil pohledem. Jenže mužská ješitnost, znáte to, mu nedovolila zeptat se víc.
Tu noc jsem spala jako miminko. Poprvé po mnoha letech.
První měsíc si to náramně užíval. Chodil po bytě jako páv.
„Petro, tvoje půlka za nákup je tři tisíce šest set. Pošli mi to na účet.“
„Hned to pošlu, miláčku.“
„Petro, Václav Vaněk potřebuje nové tenisky. Napůl, vychází to jedenáct stovek na každého.“
„Samozřejmě, Petře.“
Platila jsem. Bez jediné poznámky. S úsměvem. On se vyhříval ve své nové spravedlnosti.
Jenže já jsem zároveň potichu přestala dělat spoustu věcí, které dřív považoval za samozřejmé.
Už jsem mu nekupovala jeho oblíbené těstoviny Barilla. Vzala jsem levnější jen pro sebe a děti. Otevřel lednici, zamračil se, ale zeptat se neodvážil. Vždyť oddělený rozpočet zavedl on.
Přestala jsem prát jeho košile zvlášť. Házela jsem je do pračky se vším ostatním. Jedna se srazila, druhá pustila barvu. „Je to tvoje košile, Petře, já s ní nemám nic společného, promiň.“
A přestala jsem mu také objednávat zubaře, připomínat technickou kontrolu auta a automaticky doplňovat věci, které mu doma docházely.