— Ještě to tak! — rozčílil se Martin. — Jsi můj jediný syn! A chci se podílet na tvém osudu! Námitky se nepřijímají — budete bydlet v mém dvoupokojovém bytě! Alespoň ze začátku, než se sami postavíte na nohy!
Z výrazu Kateřiny bylo jasné, že se jí manželův návrh nelíbil, ale v přítomnosti nevlastního syna a jeho snoubenky žádné výhrady nevznášela.
Rozhodla se počkat na chvíli, kdy s manželem zůstanou sami.
— Martine, co to mělo znamenat za velkorysé gesto z tvé strany? Nějak tomu nerozumím, — zeptala se Kateřina, když hosty vyprovodili.
— Jaké gesto? — nechápal Martin.
— Myslím ten byt. Ty chceš ten dvoupokoják dát Pavlovi?
— No ano, ať tam bydlí! Vždyť jsou mladá rodina, potřebují pomoc! Jsem snad otec, nebo ne?!
— Martine, to je mi jasné! Jenom… jak budeme žít my?
— Stejně jako doteď. Nechápu, kam tím míříš, Kateřino.
— Martine! Hypotéka se splácí z peněz za pronájem, a jestli tomu dobře rozumím, svědomí ti nedovolí brát peníze od vlastního syna? Pavel s manželkou budou platit jen energie, že ano?
— Samozřejmě! Jak si to jako představuješ?! Chci synovi pomoct a zároveň po něm chtít peníze za bydlení?! Jasně že tam budou bydlet zadarmo!
— Dobře. A peníze na splátky hypotéky vezmeme kde? Vždyť nám zbývají ještě čtyři roky splácení.
— Kateřino, — Martin objal manželku kolem ramen, — no tak, proč to hned rozjíždíš? Vždyť máš plat přes sto tisíc korun měsíčně a splátka hypotéky je jen čtyřicet tisíc. To nám snad nebude chybět? A mimochodem, já taky nosím domů výplatu.
— Martine! Máme spolu dvě děti, dvě školačky! Ty nechodíš po obchodech, tak nevíš, co kolik stojí!
Já dětem pravidelně kupuju všechno: oblečení, školní potřeby, různé gumičky a sponky, i další holčičí drobnosti něco stojí!
Chodí na tanec a kostýmy se šijí na zakázku!
Všechno chápu, Pavel je tvůj syn a chceš mu pomoct. Ale když ho necháš bydlet ve svém bytě, naše životní úroveň se s tebou reálně zhorší.
Manželé se prudce pohádali. Martin měl za to, že Kateřina přehání, zatímco jí to bylo prostě po ženské stránce líto.
Do bytu zatíženého hypotékou vložila všechny své úspory a vzala na sebe většinu výdajů na rodinu. A teď to vychází tak, že musí pracovat ještě víc, jen aby žila stejně jako dřív.
Na Martinovi bylo vidět, že své rozhodnutí měnit nehodlá.