Anna Kolářová si tehdy ještě namlouvala, že tady nezůstane sama tak brzy. V duchu počítala s tím, že budou s Bohuslavem Horákem žít bok po boku ještě dlouhá léta. Jenže život se vydal jinudy a brzy vyšlo najevo, že všechno sama nezvládne.
Televize odmítala spolupracovat, vodu se jí sice podařilo s vypětím sil zprovoznit, ale kohoutek neustále kapal. Dveře nasákly vlhkostí, zkřivily se a přestaly dovírat, a spousta dalších drobností, které dřív ani nevnímala, se bez mužské ruky změnila v obtížné problémy. Postupně si musela přiznat, že bez hospodáře to tady sama neutáhne a že samostatné bydlení na chalupě pro ni není řešením.
K tomu všemu se přidala další rána. Zeť sousedky Moniky Kratochvílové přemluvil svou tchyni, aby rekreační dům prodala. A tak se vedle objevili noví majitelé. Hluční, bezohlední, jako by Anna Kolářová ani neexistovala. Jednou rachotila sekačka, jindy se stavělo a vrtalo. Večery patřily grilování a hlasitému zpěvu, který se rozléhal daleko do okolí. Klid byl ten tam.
Jedné noci nemohla usnout. Převalovala se a hlavou jí vířily myšlenky. V poslední době často narážela na zmínky o domovech pro seniory. Reklamy ukazovaly usměvavé starší lidi, spokojené a bez starostí. Dřív jí to připadalo děsivé, ale teď si tu představu začala promítat sama na sebe. A náhle se přistihla, že si říká: proč vlastně ne?
Slibovali tam dohled lékařů, slušné jídlo a hlavně společnost. „Co kdybych prodala všechno, co mi Bohuslava připomíná, a odjela?“ uvažovala. „Na chalupě sama žít nemůžu, byt i dům by šly pryč a já bych se přestěhovala do penzionu. Jeden je prý kousek odsud. Dokud mi slouží nohy, sednu na vlak a pojedu se podívat.“ Rozhodnutí uzrálo definitivně ve chvíli, kdy se u sousedů uprostřed noci znovu strhl hluk, jako by se schylovalo ke rvačce.
Penzion s názvem „Šťastný život“ skutečně ležel nedaleko. Po půlhodině jízdy elektrickým vlakem vystoupila na místě, které jí vyrazilo dech. Rozlehlý areál plný borovic, několik elegantních budov obklopených květinami a zelení, všude zurčící fontánky a tichá hudba v pozadí. Připadalo jí to jako sen.
Personál jí navrhl, aby si pobyt na pár dní vyzkoušela a sama poznala, jaké to je.
— A s…