Večery tam měly zvláštní barvu. Krajina se nořila do měkkých tónů hlíny a vína a Klára Němcová zůstávala pokaždé ještě chvíli sedět na terase, s očima upřenýma k obzoru. Západ slunce v ní otevíral otázky, které si dlouho zakazovala vyslovit. Opravdu se dá znovu věřit? A má na to člověk právo, když mu je šedesát?
Zlom přišel nečekaně. Sebastian Vacek jí napsal, že Radovan Fiala se rozhodl přijet do Itálie. Jako by vycítil její pohyb, její nový dech svobody. Kláře se sevřel žaludek. Bylo jí jasné, že minulost si našla cestu zpátky a střetnutí se už nedá odkládat.
„Proč sem jede?“ ptala se tiše Vavřince Hájka, aniž by se mu podívala do očí.
„Protože tě pořád miluje,“ odpověděl klidně. „A zároveň se bojí. Možná potřebuje vidět na vlastní oči, jestli jsi skutečně svobodná.“
Když se Radovan objevil ve dveřích vily, zaplavila Kláru lavina protichůdných pocitů. Vztek se mísil s úlekem, nejistota s nečekaným záchvěvem radosti. Vypadal unaveně, zestárle, a přesto v jeho pohledu zůstávala snaha pochopit, co se s ní během těch měsíců stalo.
„Kláro… já tomu nerozumím,“ hlesl. „Ty jsi tady? S ním?“
„Ano,“ odpověděla pevněji, než sama čekala. „Jsem tady. A cítím se šťastná.“ Hlas se jí sice zachvěl, ale rozhodnutí z něj nezmizelo.
Vavřinec stál opodál, nezasahoval, a přesto z jeho postoje vyzařovala jistota, že couvat nehodlá.
To setkání změnilo mnohé. Klára si uvědomila, že skutečná svoboda neznamená vymazat minulost, ale kráčet dál, aniž by ji svazovaly obavy druhých. V srdci se jí usadila odvaha žít podle sebe, přijímat lásku a nebát se jí, bez ohledu na věk i názory okolí.
Třetí den Radovanovy návštěvy se Klára probudila do ranního světla, které pronikalo skrz žaluzie. Vítr si pohrával s listy vinice a vzduch voněl podzimem a vínem. Srdce jí bilo rychleji než jindy – cítila, že ten den bude rozhodující. Radovan, který na vile stále zůstával, ji požádal o rozhovor a v ní se mísil strach, pochybnosti i zvláštní očekávání.
„Kláro, můžeme si promluvit?“ ozval se tiše, ale naléhavě.
Posadili se ke stolu na terase, kde ještě nebylo horko, a Radovan se na ni zadíval pohledem plným zmatku, bolesti i snahy porozumět tomu, co se mezi nimi během těch měsíců odloučení vlastně odehrálo.