Viktorie Benešová se posadila naproti Radovanovi a bez zbytečných okolků si upravila vlasy za ucho.
„Nebudu chodit kolem horké kaše,“ začala tiše, ale rozhodně. „Řeknu ti všechno, Radovane. Měl bys vědět, jak se věci mají. A přestat čekat na někoho, kdo se nevrátí.“
„Pořád je to moje žena,“ odpověděl unaveně. „Na papíře jsme stále manželé.“
Seděli spolu v malé kuchyni, zatímco Amálie už dávno spala ve svém pokojíku. Na stole stála láhev vína, které Viktorie přinesla. Nalila jim oběma, ale sama jen sotva upíjela. Byla sama, třicítka na krku, a v jejím pohledu bylo cosi víc než jen soucit. Snad toužila zaplnit vlastní prázdnotu, snad doufala, že zde najde místo i pro sebe.
„Když si přišla vyřídit odchod z práce,“ pokračovala, „řekla mi, že se chce rozvést. Prý je to jen otázka času.“
Radovan vypil sklenku téměř naráz. „Opravdu to řekla takhle přímo?“
Viktorie přikývla. „Zamilovala se. Hned. Byl to těžký případ. Stanislav Moravec ležel dlouho na JIPce. Po autonehodě, samé vážné komplikace. Nikdo mu nedával šanci. Několik dní balancoval mezi životem a smrtí. A Tereza u něj seděla celé hodiny, mluvila na něj, držela ho za ruku. A on se z toho dostal. Lékaři tomu říkali zázrak.“
„Kdo je vlastně ten Moravec?“ zeptal se Radovan a dolil si další víno. Viktoriina sklenka zůstávala téměř plná.
„Přijel z daleka, z Moravy. Byl tu jen pracovně, náhodou. A pak ta nehoda.“
Radovan ztěžka polkl. „Odjela s ním?“
„Ano. Říkala, že bez něj nemůže žít. Prý takovou lásku ještě nezažila.“ Viktorie si povzdechla. „Jen nechápu, jak mohla opustit vlastní dítě. Proč si Amálii nevzala?“
„Nedovolil bych to,“ odpověděl pevně. „Komu by tam byla? Matce zaslepené poblázněním, nebo cizímu chlapovi?“
Chvíli bylo ticho. „Měla bych jít,“ pronesla nakonec Viktorie tiše a čekala, jestli ji zadrží.
„Jak chceš,“ řekl jen.
Rozvod proběhl rychle. Radovan zůstal sám s dcerou. Tereza se neozvala. Ani jednou nezavolala, aby se zeptala, jak se Amálie má.
A on si stále dokola kladl otázku, zda ji kdy skutečně milovala, nebo jestli její nový, spalující cit prostě přepsal všechno, co kdysi cítila.