„Dagmar, proč pláčeš a sedíš potmě?“ Radek Tichý rozsvítil v obýváku a zamířil ke křeslu, v němž jeho žena bez hnutí seděla. Podle studeného čaje na stolku bylo zřejmé, že tam tráví už pěknou chvíli.
„Radku, odvez ho zpátky. Rozmyslela jsem si to,“ hlesla Dagmar Pospíšilová, mačkala v prstech kapesník a sotva popadala dech mezi vzlyky.
„Můžeš mi říct, co se stalo?“ Sundal si bundu, protože ho po jejích slovech polil nával horka.
„Nic zvláštního. Prostě ho odvez. Něco si vymysli. Je mi to jedno. Nechci, aby tady byl.“
„Ty to myslíš vážně?“ vytřeštil oči, až připomínaly dvě velké mince.
„Samozřejmě že ano,“ vyjela podrážděně. „Ty jsi pořád v práci, pořád něco řešíš, a mě tu necháváš samotnou s… s tím dítětem. Já se ho bojím,“ rozplakala se znovu.
„Proboha, vždyť je mu pět let. Co ti asi tak mohl udělat?“ zamračil se Radek. „Okamžitě mi řekni, co proběhlo.“
Dagmar si otřela tvář. „Volala jsem si s Lucií Kolářovou a Matěj Švec se mezitím schoval do skříně. Když jsem domluvila, nemohla jsem ho nikde najít. Hledala jsem ho po celém bytě, volala na něj, ale neodpovídal. Nakonec jsem se naštvala a řekla, že jestli hned nevyleze, dostane na zadek a půjde do kouta.“
„To snad nemyslíš vážně!“ ohradil se Radek ostře. „Vyrůstal v prostředí, kde si užil dost tvrdosti, a tady mu budeš vyhrožovat výpraskem?“
„Já bych mu přece nic neudělala,“ bránila se bezradně. „Jen jsem ho chtěla přinutit, aby vylezl.“
„A povedlo se?“ pousmál se trpce.
„Vyřítil se ven a skočil po mně. Chytil mě za župan a roztrhl ho. Podívej, tady je díra,“ ukázala na potrhanou látku a znovu se rozplakala. „Radku, prosím, vrať ho. On není v pořádku. Změnila jsem názor. Požádáme o jiné dítě.“
Radek si povzdechl a ztišil hlas. „Zítra mám volno. Strávím den s Matějem já. Jestli chceš, odjeď k mamince a odpočiň si. Slíbil jsem mu, že k nám bude jezdit každý víkend, a svůj slib dodržím.“
„Takže je ti cizí dítě přednější než vlastní žena?“ vyčetla mu hořce. „Dobře. Možná opravdu bude lepší, když na pár dní odjedu.“
Manželé Tichý jsou spolu pět let, ale zatím zůstávají bezdětní. Radkovi je pětatřicet a zastává pozici zástupce ředitele ve velké logistické společnosti, zatímco jeho ženě je třicet a věnuje se domácnosti. Na první pohled jim nic nechybí, přesto se mezi nimi začíná otevírat téma, které jejich dosavadní jistoty teprve prověří.