Lukáš na ni chvíli nechápavě zíral, jako by si nebyl jistý, jestli to myslí vážně. Nakonec ale bez dalšího slova odešel do ložnice, převlékl se, umyl si ruce a zamířil do kuchyně, kde se neochotně zapojil do přípravy večeře. Tím to však neskončilo. Ještě několikrát se pokusil nastavit doma pravidla tak, aby mu všechno vyhovovalo, jenže Viktorie pokaždé jasně ukázala, že si podobné chování nenechá líbit.
Zdálo se ale, že si jeho ješitnost všechno pečlivě ukládá. O víkendu si pozval svou sestru Veroniku Švecovou s manželem Matějem Matouškem a u stolu se pustil do nenápadného, ale o to jedovatějšího srovnávání.
„Ty jsi, Verčo, fakt poklad,“ prohlásil s úsměvem, zatímco si přidával salát. „U vás je vždycky navařeno, čaj na stole, všechno voní. Člověk se ani nestihne nadechnout a už má před sebou talíř. To se doma říct nedá.“
Viktorii málem zaskočilo sousto. Nemýlila se – slyšela správně. Její vlastní muž ji před hosty shazoval. To už bylo příliš.
„Zaprvé,“ ozvala se klidně, ale s ledovým tónem, „jestli máš k našemu soužití nějaké výhrady, řeší se to mezi čtyřma očima, ne jako zábava k večeři. A zadruhé – vzala jsem si dospělého chlapa. Ne někoho, kdo čeká, že se o něj bude starat jako o malé dítě.“
Odložila příbor, sotva se dotkla jídla, a odešla do ložnice. Z kuchyně se nejprve ozvalo rozpačité ticho, pak tlumené hlasy pokračovaly dál. Viktorie cítila směs ponížení a zklamání. Muž, kterého si brala, býval jiný – pozorný, ohleduplný, partnerský. Teď jako by se z něj stával někdo cizí. Večer sice přišel s omluvou, ale trpkost v ní zůstala.
Od té doby začala Veronika s Matějem chodit čím dál častěji. Někdy zůstali přes noc, jindy celý víkend. Byt, který měl být jejich společným útočištěm, začal připomínat ubytovnu. Viktorie si to nechtěla připustit, sama před sebou problémy zlehčovala, jenže vnitřní napětí narůstalo a trpělivost se tenčila.
Pak přišla další změna. Lukáš dostal pracovní nabídku na dvouměsíční služební cestu. Odloučení ji zaskočilo, a tak si vzala dva týdny volna a odjela k rodičům na venkov, kde už léta žili. Potřebovala si pročistit hlavu a získat odstup.
Čas mimo domov jí prospěl víc, než čekala. Pomáhala na zahradě, dlouze si povídala s rodiči a konečně se pořádně vyspala. Postupně si začala urovnávat myšlenky a dokonce si načrtla plán, jak dát manželství znovu pevnější základy.
Rozhodla se vrátit o pár dní dřív, aby se stihla připravit na návrat do práce. Jenže sotva otevřela dveře bytu, zarazila se. Předsíň byla plná cizích bot. Z obýváku se ozýval zapnutý televizor. S napětím prošla dál – a na pohovce uviděla Veroniku s Matějem. Všude kolem vládl nepříjemný chaos, jako by tam někdo bydlel už delší dobu.