Chvíli mezi nimi panovalo ticho, pak Radovan Marek jakoby mimochodem poznamenal:
— Dneska volala Markéta Navrátilová. Potřebuje pomoct, mají jí přivézt nový gauč a pár spotřebičů.
Veronika Tkadlecová k němu zvedla oči.
— Tak už i sedačka? Zdá se, že se tam zabydluje naplno.
— Musí nějak fungovat. S malou to chce mít zařízené. Máma jí s tím pomáhá, aby všechno klaplo.
Veronika jen přikývla, vstala od stolu a ztlumila plamen pod hrncem. Pak se opřela o linku.
— Radovane.
— Hm? — podíval se na ni tázavě.
— Řekněme si to otevřeně. Ona se nechystá odejít. Už to dávno není dočasné řešení.
Chvíli hledal odpověď.
— Dobře. Promluvím si s ní zítra.
Následující večer se vrátil domů viditelně vyčerpaný. Veronika právě utírala nádobí.
— Mluvil jsem s Markétou, — začal pomalu. — Vzala to, jako bych ji chtěl vyhodit. Byla dotčená, skoro uražená.
Veronika se neptala na podrobnosti. Jen tiše přikývla.
O dva dny později, když byl Radovan ještě v práci, zazvonil zvonek. Ve dveřích stála jeho matka, Ludmila Váleková, v kabátu a s kabelkou přes rameno.
— Zdržím se jen chvilku, — prohlásila a zamířila rovnou do kuchyně. — Veroniko, netlač na Markétu. Má dítě a není to pro ni jednoduché.
— Netlačím, — odpověděla klidně. — Ale i my jsme rodina a potřebujeme vlastní prostor.
— Vy přece máte kde bydlet. Ona je sama. Zkus ji pochopit.
Veronika pohlédla z okna do šedivého dvora a nechala její slova bez komentáře.
Později večer s Radovanem otevřeli inzeráty s byty. Jeden dražší než druhý, nebo zchátralé prostory, které by spolykaly další peníze.
— Bez prodeje našeho podílu to nezvládneme, — řekla Veronika tiše. — A hypotéku bez úspor nám nikdo nedá.
Pak dodala:
— Mimochodem, dnes tu byla tvoje maminka. Prosila, ať na Markétu netlačím.
Radovan zaklapl notebook.
— Stačilo, že jsem připomněl, že byt není jen její, a už jsem za toho zlého.
Do toho zazvonil telefon. Volala Markéta Navrátilová. Radovan přislíbil, že s dovozem nábytku pomůže. Veronika odešla do ložnice.
U večeře pak seděli mlčky, každý ponořený do vlastních myšlenek, a napětí mezi nimi zůstávalo viset ve vzduchu.
