— Dobrý den, prosím vás, nevíte náhodou, ve kterém bytě bydlí Rostislav Pospíšil? Nedávno se sem přistěhoval, — oslovila Amálie Vysoká ženu, která právě vycházela z vchodu panelového domu.
Chtěla svého přítele překvapit. Přivezla mu drobný dárek k Valentýnu a zároveň byla zvědavá, jak si po přestěhování zařídil bydlení. Za dva měsíce jejich vztahu se k němu domů ještě nedostala — pokaždé do toho něco přišlo, nebo návštěvu na poslední chvíli zrušili. Dnes se ale všechno seběhlo zvláštně příhodně. Když ráno spěchala na přednášku, zapomněla klíče. Pro náhradní by musela jet přes celé město za bratrem do práce, a to se jí nechtělo. Rozhodla se tedy počkat, až se vrátí domů, a čas využít smysluplně.
Věděla, že Rostislav má mít kratší pracovní dobu. Adresu znala zpaměti — několikrát ho sem už vezla autem. Cestou koupila malý přívěsek ve tvaru srdce. Byl to spíš symbolický důvod zazvonit a zastavit se „jen na čaj“.
— Pospíšil? Myslíte toho s plnovousem? Ano, zahlédla jsem ho před chvílí, vracel se domů. A vy jste kdo? — žena si Amálii změřila nedůvěřivým pohledem. — Proč sháníte mého souseda?
— Jsem z kurýrní služby, — pohotově odpověděla Amálie. — Mám mu předat dokumenty, ale nebere telefon. V objednávce chybí číslo bytu, tak se ptám po domě.
— To jste tedy svědomitá! To mi připomíná, jak jsem nedávno řešila jednu zásilku… — spustila sousedka ochotně, jenže Amálie už ji téměř nevnímala. V okně přízemního bytu zahlédla květinu v květináči — vánoční hvězdu, kterou Rostislavovi darovala před měsícem. Poznala ji okamžitě.
— Tak tedy, Pospíšilovi bydlí ve třetím bytě, — dokončila žena své vyprávění. — Pojďte, otevřu vám hlavní dveře.
— Pospíšilovi? — pousmála se Amálie lehce nejistě. — Myslíte Rostislava a jeho psa?
— Jakého psa? Rostislav žádného nemá. To bych věděla, pejskaře v domě znám. Moment… jak může kurýr tušit, že má klient doma psa? — opáčila podezíravě.
Amálie zrudla.
— To jsem si jen tipla. Omlouvám se, mám zpoždění. Hezký den.
Rychle se vydala ke třetím dveřím v řadě. V hlavě jí však vrtalo, proč sousedka mluvila v množném čísle. Byla si přece jistá, že Rostislav žije sám, a právě to ji na celé situaci začalo znepokojovat.