…„Vy jste měli pravdu,“ povzdechla jsem si žalostně a sehrála dokonalé divadlo pokory. „Uvědomila jsem si, jak hluboce jsem se mýlila. Muž má být přece hlavou rodiny. A ten malý pokoj pro hosty? To je nedůstojné. Uráží to Janovu velikost a navíc to úplně rozhodí maminčiny čakry.“
Jan Řezník se samolibě ušklíbl a pohodlně si přehodil nohu přes koleno. „Takže jsi konečně připravená zajít k notáři?“ pronesl vítězoslavně.
„Ještě víc než to!“ zatleskala jsem nadšeně rukama. „Rozhodla jsem se vás překvapit. Když tu budete pány domu, musí tomu odpovídat i prostředí. Obývák projde lehkou rekonstrukcí, aby byl přesně podle vašich představ a mohli jste tu žít opravdu komfortně. Všechno sladíme podle feng-šuej.“
Irena Čermáková zpozorněla a podezíravě natáhla krk. „Jakou rekonstrukcí?“
„Tou nejlepší,“ odpověděla jsem a ztišila hlas do důvěrného tónu. „Řemeslníci mohou začít klidně dnes. Jenže prach ze stavebních prací by vám mohl zničit věci i narušit energii prostoru. Je potřeba všechno okamžitě sbalit. Úplně všechno – oblečení, květiny, klec s papouškem. Dejte to do krabic a přeneste do předsíně. Jakmile bude obývák prázdný, sundají tapety. A my pak, Jene, vyrazíme rovnou za notářem.“
Tchyniny oči se rozzářily chtivým leskem. „Jeníku, slyšíš to? Ona nám dělá nový obývák!“ šeptala rozechvěle. „Věděla jsem, že moje energetická pyramida funguje. Investuje do našeho postavení!“
V tu ránu vypukl zběsilý ruch. Vidina „luxusní úpravy“ je proměnila v dokonale sehraný tým. Pobíhali po bytě, naráželi do sebe, přetahovali se o krabice. Irena Čermáková si osobně balila šaty i své lahvičky s esencemi, jako by šlo o korunovační klenoty, a každou chvíli po mně pokukovala, jestli si to náhodou nerozmyslím. Jan funěl, když vláčel zalepené krabice do chodby, pot mu stékal po čele a tvářil se jako vítěz těsně před převzetím trofeje.
Krátce před šestou se předsíň změnila v improvizovaný sklad. Kufry, tašky, květináče i svázané balíky vytvořily úctyhodnou hromadu. Veškerý jejich majetek spočíval pečlivě zabalený a připravený.
„Jsme nachystaní na proměnu!“ oznámil Jan pateticky a otřel si čelo rukávem. „Ať ti tvoji dělníci klidně přijdou. My si zatím můžeme probrat detaily u notáře.“