Na to, že její manžel má poměr, přišla Radmila Křížová čirou náhodou. Zašla do čistírny vyzvednout jeho tmavě modrý oblek a spolu s ním jí pracovnice podala i nápadně pestré hedvábné šaty s květinovým vzorem. Radmila okamžitě namítla, že došlo k omylu. Úřednice v přísných brýlích však bez emocí ukázala na záznam v evidenční knize: jeden pánský vlněný oblek, jedny dámské šaty. Všechno sedělo.
V romantických filmech bývají milenky mladé a štíhlé. Skutečnost byla mnohem prozaičtější. Žena, která vstoupila Radmile do života, byla zhruba jejího věku a oblékala o dvě velikosti víc než ona sama. Radmila po padesátce sice něco přibrala, ale rozhodně ne tolik, aby ji prodavačky posílaly do oddělení pro nadměrné velikosti. To by se dalo říct spíš o té druhé.
Večer položila šaty před Bohumila Rýdla a klidným hlasem se zeptala:
„Můžeš mi vysvětlit, co tohle znamená?“
Tvář měla nehybnou, jen si zevnitř kousala do tváře, aby udržela emoce na uzdě.
Čekala zapírání, historku o vzdálené příbuzné nebo trapnou výmluvu. Místo toho si Bohumil těžce sedl do křesla, zakryl si obličej dlaněmi a tlumeně přiznal:
„Já ji miluju.“
Ukázalo se, že už rok žije dvojí život. A další rána – Radmila svou sokyni znala. Byla to kadeřnice Iveta Horská, ke které se jednou objednala, když její stálá kadeřnice měla dovolenou. Účes se jí tehdy zdál příliš krátký a už se tam nikdy nevrátila. Jak se Iveta s Bohumilem dali dohromady, zůstalo záhadou. Radmila se raději neptala; bála se, že by ztratila sebeovládání. A hysterie jí byla vždy cizí. Pyšnila se tím, že je vyrovnaná žena.
Rozvod proběhl překvapivě poklidně, bez scén a výčitek. Bohumil, očividně spokojený s hladkým průběhem, jí přenechal byt. Chatu i auto si však ponechal – jeho Iveta byla vášnivá zahrádkářka a už plánovala, jaké odrůdy rajčat a ředkviček na pozemku vysadí. Radmila vztah k chatě nikdy neměla, takže ji to příliš netrápilo. Řídit neuměla, tudíž ani ztráta auta pro ni nic neznamenala. Přesto jí manželova nepřítomnost začala chybět víc, než čekala. Možná to byl zvyk, možná strach ze samoty v jejím věku.
Dcera se chtěla přestěhovat z Ostravy zpět k ní, ale Radmila ji odradila. Nikdy si nebyly zvlášť blízké a tušila, že by to skončilo jen nekonečnými radami.
„Mami, měla bys pracovat, nemůžeš být pořád doma.“
„Podívej, existují kurzy pro lidi v tvém věku, můžeš se něco naučit a najít si místo.“
„A tohle vážně nosíš? To sis půjčila z divadelního fundusu?“
Takové poznámky teď poslouchat nepotřebovala. Přesto si musela přiznat, že dcera má pravdu – zaměstnání by jí prospělo. Jenže Bohumil si nikdy nepřál, aby pracovala. Vyhovovalo mu, že na něj doma čeká teplá večeře a byt září čistotou. Jeho matka byla lékařka a vštěpovala mu od dětství téměř nemocniční pořádek. Radmila navíc veškerý čas věnovala dceři: balet, angličtina, doučování… A k čemu to bylo? Dnes vystupuje jako tanečnice, na pódiu spoře oděná. Kdyby to tehdy tušila, možná by tolik sil a peněz neinvestovala.
Na první pracovní pohovor šla s jistotou, že ji přijmou. Když mířila na patnáctý, už předem věděla, že uslyší odmítnutí. Jedna laskavá paní ve frontě jí poradila obrátit se na úřad práce. Úspory se tenčily a žádat dceru o pomoc jí připadalo ponižující.
Na úřadě ji přivítala chladná mladá úřednice, která sama zřejmě nakupovala ve specializovaných obchodech pro plnoštíhlé. Letmo projela Radmiliny dokumenty a zvedla obočí.
„Chápu správně, že jste od třiadvaceti nikde nepracovala?“
„A je to snad trestné?“ ohradila se Radmila prudce. „Zákon proti příživnictví už dávno neplatí.“
Úřednice si jen odfrkla.
„Vystudovala jste architekturu… Uvědomujete si, že se ten obor za třicet let výrazně proměnil?“
„Naznačujete, že jsem mimo realitu?“ vyjela Radmila. „S chytrým telefonem umím lépe než moje dcera, ta si dodnes neumí upravit ani fotky!“
Mladá žena si ji nyní prohlédla pozorněji.
„Máte dceru?“
„Samozřejmě.“
„Kolik jí je?“
„Bude jí třicet. Ale to s tím nesouvisí. Práci hledám já, ne ona. I když… kdybyste věděla, čím se živí. Celý život jsem se obětovala, nikam jsem nechodila do práce, a ona…“
Úřednice rázně zaklapla složku a klidným hlasem prohlásila, že pro ni má jeden neobvyklý návrh.