«A Radovan mě miluje. To přece víte» — pronesla Tereza klidně a rozhodně, dívaje se tchyni přímo do očí

Její tichá odvaha je zároveň úžasná i hrozivá.
Příběhy

„V jídelně se stejně nedá jíst,“ dořekl ještě Radovan Marek netrpělivě. „Tenhle výtvor si klidně nech pro sebe, já tohle jíst nebudu.“

Tereza Kovářová sevřela rty. „Dobře, udělám ti bramborovou kaši,“ odpověděla tiše. Do dalšího vaření se jí vůbec nechtělo, ale bylo zřejmé, že jiná možnost není.

„Když se něco dělá pořádně hned napoprvé, nemusí se to předělávat,“ ozvala se vítězoslavně Lenka Kratochvílová. V jejím hlase zaznívala jízlivost, která Terezu bodla víc než samotná kritika. Nejraději by jí ten samolibý úsměv z tváře smazala. Jenže jak?

Tereza si až příliš dobře uvědomovala, že tchyně by byla nejraději, kdyby z bytu zmizela ona. Takové potěšení jí ale dopřát nehodlala. Radovana milovala. Ano, jejich manželství mělo trhliny a občas to mezi nimi skřípalo, ale která rodina je bez problémů? Byla rozhodnutá své štěstí bránit a nenechat se vyštvat.

„Terko, co se tak mračíš?“ zeptal se Radovan večer, když byli konečně sami.

Povzdechla si. Přemýšlela, zda začít tím, že ji Lenka Kratochvílová očividně nemůže vystát, nebo tím, že na ni Radovan před chvílí zvýšil hlas.

„Ty ses urazila?“ zjemnil tón. „Já byl jen unavený… nechtěl jsem po tobě křičet.“

Dobře věděl, že pár podobných vět obvykle stačí, aby její zlost povolila. Spoléhal na to, že ho Tereza bezvýhradně miluje, a někdy toho uměl využít. Stačilo přidat trochu něhy, změnit barvu hlasu.

„Co kdybychom o víkendu zašli do divadla? Jen my dva,“ navrhl smířlivě.

Naklonil se k ní a políbil ji. Tereza se pousmála a nechala se na okamžik unést jeho blízkostí. Přesto jí hlavou problesklo, že Lenka Kratochvílová si určitě najde způsob, jak se k nim přidat. Tu myšlenku však zahnala a polibek mu oplatila.

V noci pak dlouho nespala. Naslouchala Radovanovu pravidelnému dechu a přemýšlela. Nedokázala si představit život bez něj. Pokud s ním chtěla zůstat, musela vyřešit otázku jeho matky. Jenže jak?

Lenka Kratochvílová se stěhovat nehodlala. Vyhovovalo jí, že má syna pod dohledem. A Radovan? Ten si život bez matky v jednom bytě ani neuměl představit. Bydlel s ní před svatbou a pokračoval v tom i po ní.

Tereza si jasně uvědomovala, že kdyby se otevřeně postavila proti tchyni, z bytu by odešla spíš ona než Lenka Kratochvílová. Radovan by nedopustil, aby někdo jeho matce ubližoval.

Na jednu stranu si na něm této oddanosti vážila – svědčila o tom, že je starostlivý syn a ochránce rodiny. Na druhou stranu ji ale čím dál víc vyčerpávalo, že Radovan vždy stavěl svou matku nad ni, zvlášť v situacích, kdy Lenka Kratochvílová zjevně neměla pravdu.

Pokračování článku

Zežita