Štěpán a Helena s otcem vůbec nemluví, zablokovali ho všude. Roman se snažil volat, vyhrožoval, brečel, ale bylo to zbytečné. Včera přišel za Danou, stál přede dveřmi, špinavý, neoholený, načichlý alkoholem.
— Dano… Otevři, vždyť tě miluju. No chyboval jsem, to se stane každému, všechno ti odpustím!
— Ty mi odpustíš? — Dana se zasmála přes dveře. — Romane, máš vůbec svědomí? Nebo ti ho taky Emil nepředal?
Otevřela dveře a podala mu tašku.
— Tady máš, ty tvoje staré pruty, nechal jsi je ve sklepě.
— Dano, pusť mě dovnitř… Já se změním!
— Láska, Romane, to je, když nehledáš cizí tváře v obličejích vlastních dětí, a ty jsi hledal dvacet pět let. Tak teď jdi a hledej smysl života někde jinde.
Zabouchla dveře, opřela se o ně zády. V bytě bylo ticho, nikdo neremcal, nešoupal nohama, nenadával, že je polévka přesolená, nikdo se nedíval na děti podezřívavě.
Bylo čisto, světlo a klid. Dana šla do kuchyně, nalila si čaj, podívala se z okna.
Tam dole se Roman vláčně vlekl k zastávce a za sebou táhl pruty. Je ho líto? Ne, hlupáků se nelituje, z nich se dělají příklady. Tuhle lekci ho stála byt a rodinu – docela drahá cena za test DNA, ale zato výsledek naprosto jistý.
No a teď jste na řadě vy, holky, přiznejte se: komu z vás manžel taky „pátral po rodových znacích“? Kdo slyšel ty narážky: „Jé, a po kom je ten náš kluk tak zrzavej/ušatej/chytrej“?
Stiskni „To se mi líbí“ a sleduj jen ty nejlepší příspěvky na Facebooku ↓
— Kam se to chystáš?! — vyletěla tchyně. — Synáčku, ty taky? Vy jste všichni nevděční. Jen se postavíte na nohy – a hned zdrháte!
— „Dej mi byt!“ — vřeštěla tchyně. — Já jí dala… rozvodové papíry. Ať si teď rozdělují syna.
Proč sovětské kapotové autobusy KAvZ náhle zmizely z výroby
Snacha se náhodou stala svědkyní rozhovoru tchyně s manželem uprostřed noci
— Nehodlám prodávat svůj byt. To jsou vaše problémy, tak si je řešte! — rozhořčila se snacha
— Zničím darovací smlouvu! A půlka bytu bude moje! — zaslechla jsem náhodou, jak manžel vykládá matce svůj „geniální“ plán
— Ty přece dobře vyděláváš! Tento měsíc zaplatíš moji hypotéku! — prohlásila švagrová a mávala papíry
— Mně je úplně jedno, co chceš, miláčku! Rozhodně nebudu utrácet majetek za tu zbytečnou loď
— Ne, na dovolenou nepojedu, jestli tam táhneš i svoji sestru, — sprostě se ozvala Barbora manželovi
— Zrovna jsme šli kolem, postav stůl! — žena dala lekci slušnosti nepozvaným hostům
— Prodejte svůj byt, — prohlásila Natálie své tchyni. — Vždyť sama vidíte, že je nám tu těsno a že jsme vyčerpaní z toho mačkání se s dětmi
— Těch osm milionů nejsou tvoje, ale MOJE! — vyjela jsem na tchyni, když jsem ji vyhazovala ze svého života
— Klidně budeme trávit dovolenou na chatě, ale maminka potřebuje do lázní, — manžel vysvětlil, kam zmizely moje peníze
— Buď zaplatíš moře synovci, nebo se nastěhujeme k vám, — neomalená sestra oznámila ultimátum
Manžel volal v noci a řekl, ať ihned přijedu. Když jsem otevřela dveře, vypadal ztraceně.