«Budeš sama, aspoň se zamyslíš nad svým chováním» — křičel Matěj, sbalil si věci a vyběhl z bytu

Zraněná, odvážná, zaslouží úctu i svobodu
Příběhy

— Proč? — odpověděla Adéla melancholicky. — Všechno se dá probrat i po telefonu. Teď nemám čas, za půl hodiny ke mně přijdou kamarádky, chystáme tu malý mejdan. A co jsi vlastně chtěl?

— Přemýšlel jsem a rozhodl se, že už jsi byla potrestaná dost. Hned přijedu!

— Tak moment, stůj! — zastavila manžela Adéla. — Zpátky jsem tě nezvala. Kam se chystáš?

— No jak… domů, — zadrhl se Matěj. — K tobě, ke své ženě.

— To není potřeba, — ušklíbla se Adéla. — Zatím nejsem připravená. Co kdybychom si tak dva tři měsíce zkusili „návštěvní manželství“? A pak se uvidí.

Mimochodem, jak se ti žije společně s mámou?

— Už mě štve, — přiznal Matěj. — Nemám ani chvilku klidu! Chová se ještě hůř než ty! Ponožky položím jinam, hrnek po sobě neopláchnu, boty sundám jinde, než chce.

Tak se nevykrucuj, můžu přijet?

Adéla si trvala na svém a Matěj byl nucen souhlasit.

Aby nemusel bydlet s matkou, pronajal si muž garsonku za 30 tisíc Kč. Teď se Matěj musel starat sám o sebe a manželce volal skoro každý den se stížnostmi:

— Nic nestíhám, tady hladovím! Neumím si uvařit, vyprat, ani vyžehlit!

Už jsem si žehličkou propálil dvě košile. Abych zaplatil byt, musel jsem sáhnout do rezerv, už jsem z nich utratil 70 tisíc Kč. A to ještě nejsou ani dva měsíce, co žijeme odděleně! Co bude dál?

— No vidíš, jak je to složité, — ušklíbala se Adéla. — Já bez tebe žiju skvěle a přitom nepracuju, a ty se ze svého platu nedokážeš ani sám uživit. Paradox, nemyslíš, Matěji?

Snacha začala dostávat telefonáty i od tchyně — Jaroslava přemlouvala Adélu, aby syna odpustila:

— No tak, pohádali jste se, to se stává. Smířte se! Proč se navzájem trápíte? Matějovi se po tobě už stýská. No řekni, Adélo, opravdu nejde najít kompromis? Udělat to tak, aby to vyhovovalo všem?

— Já teď, Jaroslavo, pochybuju, jestli vašeho syna vůbec potřebuju. Ukázalo se, že se mi samotné žije báječně! Za starých podmínek ho určitě zpátky nevezmu.

Možná se dáme znovu dohromady, když si Matěj vezme na starost část domácích povinností — začne vynášet odpadky nebo mýt nádobí po večeři. Jedině tak!

Matěj byl ochotný ke všemu, jen aby ho Adéla přijala zpět. Manželé se znovu dali dohromady a teď muž bez řečí dělá všechno, o co ho žena požádá.

O hledání práce s manželkou už Matěj vůbec nemluví — chápe, že lví podíl jejich rodinného rozpočtu tvoří peníze Adély.

Jen Jaroslava zůstala nespokojená — myslí si, že je z jejího syna podpantoflák.

Zdroj

Pokračování článku

Zežita