…a pokračovala s nadšením, které Nikole lezlo na nervy. „Vždyť třicítka je přece velký milník,“ rozplývala se Helena Šimonová. „Pamatuju si ho jako uzlíček, pořád usmrkaný kluk. A teď je z něj dospělý chlap. Říkala jsem si proto, že bys mu jako manželka mohla připravit dar, který se mu opravdu vryje do paměti.“
Nikola zbystřila. Věděla, že Tadeáš Míka se dokáže upřímně radovat i z maličkostí. Ještě před týdnem mu pořídila jemné štětce z veverčích chloupků – drobné, hebké – a on byl nadšený jako malé dítě. Přesto jí v břiše zatrnulo. Z tónu tchyně bylo jasné, že tentokrát nemá na mysli nic obyčejného. „Co byste navrhovala?“ zeptala se opatrně, s klidem, který v sobě míchal zvědavost i ostražitost.
Helena Šimonová se naklonila blíž, jako by se chystala svěřit přísně střežené tajemství. „Víš, drahá, můj syn už dlouho sní o novém autě. To současné má pět let a slíbil, že ho pak dá mně. Jenže on by si zasloužil něco hezkého, úplně nového, rovnou ze salonu.“
Nadechla se a pokračovala bez zaváhání: „Když už sis Tadeáše vzala a navíc pocházíš z tak dobře situované rodiny, mohla bys ho trochu rozmazlit. Takový dárek by ocenil každý. Vyřiď tedy svému bohatému tatínkovi, Zdeňku Martincovi, že by měl zetě k narozeninám obdarovat novým autem. A prosím tě, bílé, to by se mu líbilo nejvíc.“
Ještě dodala, že sama by se s touto prosbou na Zdeňka Martince obrátila, jenže se obává, že by ji nevyslyšel. „Když to ale řekneš ty, určitě to vyjde,“ uzavřela s samozřejmostí.
Nikola zůstala v šoku nad tou nehoráznou drzostí. Nebyla to prosba, spíš požadavek, jako by bylo samozřejmé, že musí vyhovět jen proto, že se provdala za jejího syna. A navíc bylo zřejmé, že tchyně už si v duchu přivlastnila i Tadeášovo staré auto.
Na okamžik sklopila oči a předstírala zamyšlení. Ve skutečnosti hledala způsob, jak Helenu Šimonovou poslat slušně, ale jednoznačně k čertu. Když pak viděla, jak si tchyně po salámu bezostyšně bere i sýr, cosi se v ní zlomilo. Už nehodlala podobné nároky snášet. Pomalu položila hrnek na stůl a zvedla k ní pohled, připravená promluvit tak, aby bylo jasno, že hranice právě skončily.