…srdce se mu svíralo.
„Jedu z práce, mami. Potřebovala jsi něco?“ snažil se znít klidně, i když ho poléval studený pot.
„Přijeď ke mně. S Viktorkou na tebe čekáme,“ odpověděla Květoslava Benešová tónem, jako by šlo o samozřejmost.
„S kým?!“ vyletělo z Daniela, hlas se mu zlomil a on sám nechápal, co právě slyší.
„S Viktorií. Je tady u mě.“
„Jak se dostala k tobě?“ procedil skrz zuby, sotva držel nervy na uzdě.
„Našla jsem ji venku. Tvoje Tereza nechala kočárek na ulici a někam odešla. Nevím, synku, jak jí můžeš svěřit malé dítě.“
„Hned jsem tam,“ řekl krátce Daniel a hovor ukončil.
Otočil se k manželce, která se třásla a marně se snažila zastavit pláč. „Terezo, neplač,“ pronesl nezvykle cizím hlasem. „Je to dobré. Viktorie se našla.“
„Kde?“ vydechla sotva slyšitelně.
„U mojí mámy. Vstávej, pojedeme.“
V Teréziných široce otevřených očích se mísil šok, úleva i palčivý vztek. „Jak to mohla udělat…,“ zašeptala, setřela si tvář a beze slova šla za ním.
U Květoslavy Benešové se strhla prudká hádka. Obvinění létala ze strany na stranu – tchyně mluvila o nezodpovědnosti, snacha o krutosti a absenci citu.
Daniel zvýšil hlas až ve chvíli, kdy už bylo dusno k nevydržení. „Mami, uvědomuješ si, že jsme chtěli volat policii? Dojde ti, jaké následky by to pro tebe mělo? Tereza možná udělala chybu, ale to, cos provedla ty, je naprosto nepřijatelné. Zkus si představit, co jsme tu hodinu prožívali. Nikdy by mě nenapadlo, že mi dokážeš takhle ublížit.“
Květoslava se rozplakala. „Danieli, promiň… Já to tak nemyslela. Nechtěla jsem tohle.“
„Na tom už nezáleží,“ odpověděl chladně. „Rozhoduje výsledek.“
„Chtěla jsem ji jen poučit,“ bránila se. „Pořád nechává dítě v kočárku! Vždyť kolik takových případů skončilo špatně…“
„Jasně. Ty máš vždycky pravdu,“ řekl Daniel hořce. „Jenže způsob, který sis vybrala, byl nelidský. Nevím, jestli ti to Tereza někdy odpustí.“
„Odpustí?“ rozhořčila se Květoslava. „O její odpuštění nestojím!“
„Jak chceš,“ ozval se pevný Terézin hlas. „Od této chvíle si nepřeji, abyste chodila k nám domů. A o to, abyste mi nevolala, se postarám sama.“
Tím to skončilo. Květoslava Benešová je v kontaktu už jen se synem. Teréze se dovolat nemůže – její číslo má zablokované. K dceři ji Tereza nepustí. Když ji potká na ulici, otočí se a jde opačným směrem.
Viktorii budou brzy tři roky.
Svou babičku nezná…