„Dalibore Jelínku, nezapomněl jsi, že k nám zítra přijede moje maminka?“ — připomněla Kristýna Brňáková od sporáku

Dojemné, napínavé a překvapivě povznášející.
Příběhy

Lucie Mlynářová mezitím spěchala do práce, čekala ji směna. Do tašky si přibalila i elegantní šaty, které jí nedávno darovala Kristýna Brňáková, a s lehkým úsměvem za sebou zavřela dveře.

Netrvalo dlouho a byt vyplnil zvonek. Na prahu stála Renata Zemanová, Kristýnina maminka, která přijela na neohlášenou návštěvu. Kristýna tak nějak tušila, co ji k nim přivádí. Renata už delší dobu naznačovala, že by ráda viděla, jak si dcera vede v domácnosti. V duchu ji stále považovala za nepraktickou a obávala se, že manželský život pro ni bude příliš náročný.

Podle jejího přesvědčení přece platilo, že žaludek muže je třeba mít plný a že právě žena vytváří atmosféru domova. O to větší bylo její překvapení, když v kuchyni uviděla hotová jídla a ucítila vůni domácí kuchyně. A když ji Kristýna s Daliborem Jelínkem začali zvát ke stolu, neudržela se.

„Tak vy se teda učíte rodinnému životu pěkně svižně,“ poznamenala s uznáním. „Kdy ses tohle všechno stihla naučit, Kristýno? Já si myslela, že…“ Větu nechala nedořečenou, ale tón už byl mnohem smířlivější.

Večer zazvonil telefon. Volala Lucie, hlas jí zářil radostí. „Kristýno, dneska spím doma! S Vítězslavem Pražákem jsme se usmířili. Představ si, přišla jsem do kavárny a on tam seděl na jednání. Když mě uviděl v šatech a s make-upem, úplně vytřeštil oči. Ale zachoval dekorum, představil mě jako manželku, která se jen trochu zdržela.“

Vyprávěla nadšeně dál, že schůzka dopadla skvěle a Vítězslav podepsal mimořádně výhodnou smlouvu. „Byla to fakt zajímavá debata. Takže ti dlužím, zítra si k tobě skočím pro kabelku.“

„To já děkuju tobě,“ smála se Kristýna. „Moje máma je z mého vaření nadšená. Řekla, že teď už je o mou budoucnost klidná.“

„Paráda! Musíme se sejít, naučím tě ještě spoustu triků po babičce. A mimochodem, chtěla bych si koupit pár věcí, pomůžeš mi, kamarádko?“

Dalibor se teď s hraným smutkem pošťuchoval: „No jasně, dřív byla Lucie moje kamarádka a teď s ní vysedáváš po kavárnách a obíháš obchody.“

„Sám sis to zařídil,“ smála se Kristýna. „Ale upřímně? Jsem ráda. Lucie je skvělá parťačka.“

Obě na tom vlastně vydělaly. Kristýna si uvědomila, kolik nových stránek sama v sobě objevila. Nikdy by neřekla, že dokáže tolik věcí změnit. Lucie ji teď přemlouvala, aby s ní chodila hrát basketbal, a Kristýna zase snila o tanečním studiu. Sama by se neodvážila, ve dvou to ale dávalo smysl. Tak se zcela nečekaně stala bývalá přítelkyně jejího muže tou nejlepší kamarádkou. A Kristýnu by dřív ani nenapadlo, že něco takového je vůbec možné.

Pokračování článku

Zežita