Ráno jsem se probudila ve svém starém pokoji. U rodičů. Kde jsem bydlela posledních dvacet šest let.
Dnes byl můj svatební den.
Měla jsem být šťastná. Měla jsem být nervózní — dobře nervózní, vzrušená. Měla jsem se těšit.
Místo toho jsem se bála.
Protože věčer předtím přišla Vlasta Nováková do našeho bytu — bytu, který jsem sdílela s Tomášem posledních osm měsíců — a řekla:
— Nevěřím, že se zítra bude konat svatba.
Tomáš zrovna dělal kávu. Otočil se:
— Mami, prosím, ne dnes.
— Synku, já ti jen říkám pravdu. Ta holka není pro tebe.
— Mámo, láska ji. Oženil jsem se.
— Ještě ne, — opravila ho. — Zatím jste jen na papíře. Zítra je obřad. A já ti říkám — rozmysli si to.
Stála jsem v kuchyni. Nedýchala jsem.
Tomáš se na mě podíval. Pak zpátky na matku:
— Mámo, žádná diskuse. Končíme.
— Dobře, dobře, — vzdychla Vlasta. — Ale ať pak neříkáš, že jsem tě nevarovala.
A odešla.
V noci jsem nemohla spát. Položila jsem hlavu na Tomášovo rameno:
— Co když má pravdu?
— Nemá, — řekl Tomáš. — Leni, máma je jen… víš, jaká je. Zvykne si.
— Osm měsíců se mi snaží zvyknout, — zašeptala jsem. — Pořád mi říká, že nejsem dost dobrá.
— Protože je zvyklá na mě. Já byl vždycky mamin syn. Ale teď jsem tvůj muž. A zítra to všichni uvidí.
Usnul. Já ne.
Ráno mi máma pomáhala oblékat šaty. Bílé, jednoduché, krásné. Vypadala jsem jako z pohádky.
— Jsi nádherná, Leni, — řekla máma a měla slzy v očích.
— Mami, bojím se.
— Čeho, zlato?
— Že Vlasta pokazí svatbu.
Máma zavrtěla hlavou:
— Nemůže. Tatínek to nedovolí. Tohle je náš den. Tvůj den. A tatínek si toho váží.
Otec vlastnil restauraci „U Zlaté husy“ — nejlepší v našem městě. Pořádal svatby, narozeniny, firemní večírky. Všichni ho znali. Všichni ho respektovali.
A dnes pořádal svatbu své dcery.
Dorazili jsme do restaurace. Sto hostů. Květiny všude. Hudba. Stoly prostřené jako z časopisu.
Otec šel k oltáři. Já za ním. Tomáš čekal. Usmíval se.
Obřad proběhl. Slíbili jsme si věrnost. Políbili jsme se. Všichni tleskali.
A pak jsme šli ke stolům.
A pak přišel toast.
A pak se Vlasta Nováková postavila. Vzala mikrofon.
A řekla ta slova.