„…že co?“ doplnil otec větu a čekal, až se Simona nadechne.
„Jeho bratr má přijet s manželkou a dětmi,“ vysvětlila tiše. „A Ladislav řeší hlavně je. Jako by naše manželství bylo až někde na posledním místě. Místo toho, aby se staral o vlastní rodinu, zabývá se cizí.“
Otec si povzdechl a zakroutil hlavou. „My jsme ti s mámou říkali, že je to nespolehlivý člověk. Pamatuješ? A ty jsi nám tehdy tvrdila, že ho miluješ tak, že bez něj nemůžeš být.“
„Jo… to jsem říkala,“ přikývla Simona bez přesvědčení.
„A dneska?“ zeptal se klidně.
„Dneska už si nejsem jistá vůbec ničím,“ odpověděla po krátké pauze. „To, co jsem v něm dřív viděla, se prostě vytratilo. Jako pára nad hrncem.“
„Tak se rozveď,“ prohlásil otec bez obalu. „Jen si navzájem ničíte nervy. Z tohohle svazku stejně nic nebude. On pro domácnost a vlastní rodinu neudělá vůbec nic. Všechno jen pro ostatní. Vždyť ani starou postel nebyl schopný během týdne vyřešit, natož aby pomohl s novou. A o tom, že by chtěl rozšířit bydlení kvůli dětem, ani nemluvím. Přitom žije ve tvém bytě.“
Simona na něj překvapeně pohlédla. „A tohle víš odkud? O tom mi nic neříkal.“
Když spolu mluvili o koupi většího bytu, Ladislav pokaždé stočil řeč jinam. Nikdy to ale neřekl takhle otevřeně.
„Řekl mi to sám,“ pokrčil otec rameny. „Tvrdil, že mu to takhle stačí a že se nechce zadlužit kvůli dalšímu bytu.“
„Tak to teda…“ vydechla.
„Jo,“ pokračoval. „Bylo to tehdy, když mu začalo zlobit auto. Přijel za mnou, ať se na to podívám, protože v servisu by musel platit.“
Po tomhle rozhovoru se Simona začala vážně zabývat myšlenkou, že tenhle vztah nemá smysl dál držet. K čemu jí je manžel, na kterého se nemůže spolehnout? Definitivně se rozhodla až v pondělí – v den, kdy dorazil jeho bratr.
Do té doby se Ladislav doma neukázal ani jednou. Vždycky jí jen zavolal, že řeší, kde a jak ubytovat Bronislava s rodinou. A pak, v pondělí po obědě, se to stalo. Ladislav přišel, za ním Bronislav Válek, jeho žena Beáta Šimonová a děti. Všichni s kufry v rukou vtrhli do Simonina bytu.
„Tak pojďte dál, zabydlete se,“ prohlásil Ladislav samozřejmě. „Máme jednu postel navíc. Já se jen převléknu a přenesu ji do obýváku. My se se Simonou nějak zařídíme.“
„Ne,“ ozvala se Simona a vyšla z obýváku. „Nic se přenášet nebude. Všechno už je vyřešené. Stará postel je pryč. A tady zůstávat nikdo nebude. Říkala jsem ti to už dřív.“
Bronislav se zarazil. „Láďo, tys přece říkal, že je všechno domluvené a že Simona souhlasí. Ahoj mimochodem,“ dodal směrem k ní.
„Přestaň mě shazovat,“ zasyčel Ladislav k manželce. „A jak to myslíš, že tu není postel?“
„Kdybys byl víc doma,“ odsekla, „věděl bys to. Klidně můžu příště vyměnit i zámek. Ahoj, Bronislave,“ kývla mu chladně.
„A co teď jako?“ rozhodil Ladislav rukama. „Mám je nechat spát na zemi? Nebo jim dáme naši ložnici a my…“
„Dost,“ přerušila ho Simona rázně. „Tady nikdo přespávat nebude. A ty taky ne, můj milý.“
„Já to říkala,“ ozvala se Beáta jízlivě. „Je to nespolehlivá ženská.“
„Tak si, prosím, zavři pusu, dokud ji ještě používáš k jídlu,“ odsekla Simona. „A všichni společně si najděte jiné ubytování.“
„Díky, Láďo,“ procedil Bronislav. „Věděl jsem, že se na tebe nedá spolehnout.“
Pak umlčel Beátu, která se chystala pokračovat v hádce, a vyvedl rodinu z bytu. Ladislav se ještě otočil, chtěl něco říct, ale místo slov věnoval Simoně jen nenávistný pohled a vyběhl za svou „rodinou“.
Jakmile se za nimi zavřely dveře, Simona znovu zavolala otci. Poprosila ho, jestli by mohl ještě dnes vyměnit zámek. Pro dceru si čas vždycky našel. Cestou se zastavil v obchodě, koupil nový zámek a během chvíle bylo hotovo.
Následující den Simona podala žádost o rozvod. Ladislav se totiž za celý předchozí den doma neukázal. Stejně tak se neobtěžoval jít do práce.
Aspoň teď bylo jasno. Každý měl své priority. Ladislav chtěl vyhovět všem příbuzným a zároveň se Simoně pomstít za ponížení před bratrovou rodinou. A Simona? Ta se rozhodla, že si najde muže, pro kterého bude ona a jejich společná rodina na prvním místě. Ideálně někoho, kdo bude mít vlastní byt – protože vztahy mezi lidmi stejné životní úrovně dávají přece jen větší šanci na klid. I když takového muže najít nebude vůbec jednoduché.