„Tak pojď, maminko, teď je to na tobě,“ povzbuzovala ji porodní asistentka hlasem, ve kterém se mísila úleva i naléhavost. „Zaber, tlač, nevzdávej to. Ten malý to dokázal, jako by nás slyšel – zachránil sebe, tebe i svou sestřičku.“ Slova se na Karolínu Šimonovou valila spolu s posledními vlnami bolesti. „Už jsou tady… podívej, jak jsou krásní. Bráška a sestřička. Všichni živí.“
V těch okamžicích se svět zúžil na dva drobné uzlíčky v jejím náručí. Přemysl Procházka mezitím doslova zářil štěstím a zaplavoval Karolínu zprávami plnými nadšení a hrdosti. Sama sobě nerozuměla. Kam se poděla její někdejší jistota, že syn je dítě, na které není připravená? Když jí přinesli oba novorozence ke krmení, zůstala ohromeně hledět – chlapeček měl její rysy, zatímco holčička byla věrnou kopií Přemysla.
Syn pootevřel oči a Karolína měla zvláštní pocit, že v tom pohledu čte tichou otázku: Pamatuješ si, cos slíbila? Neodejdeš ode mě? Dívala se na své děti a hlavou jí problesklo, jak absurdní byly její dřívější myšlenky. Vzdát se vlastního, tolik vybojovaného dítěte? To musel být blud vyvolaný strachem a vyčerpáním.
Přemysl bez váhání zrušil koncert i plánované turné. Měl syna a dceru – byl otcem dvou dětí. Ta představa ho naplnila novým, dosud nepoznaným smyslem, který mu rozehříval srdce. O půl roku později se o altistovi Přemyslu Procházkovi mluvilo jako o výjimečném talentu, jehož hra získala nečekanou hloubku.
Karolína na čas ustoupila z modelingu. Když ale dětem byly tři roky, začaly přicházet nabídky, aby se objevila na přehlídkách společně s nimi. Šuškalo se, že působí ještě výrazněji než Daniela Míkaová. Její modré, perleťově jasné oči prý dostaly nový rozměr, jako by v sobě nesly tajemství života, a děti byly neobyčejně fotogenické.
Brzy však Karolína tuhle dráhu opustila – svět módy jí připadal prázdný. S láskou se věnovala rodině a pustila se do něčeho, co by dřív považovala za nemožné. Spolu s přítelkyní založila soukromou školku pro děti s hendikepem způsobeným porodními komplikacemi. Přemysl činnost své ženy plně podporoval. Váží si jeden druhého a bezmezně milují své děti – Viktorii Rychlýovou a Šimona Moudrého. A říká se, že když v hledišti sedí Karolína s dcerou a synem, hraje slavný altista Přemysl Procházka jako anděl. Protože v tu chvíli vidí smysl svého života v očích těch, které miluje nejvíc.