Konzultační služby při výběru textilií — 10 000 Kč.
Celková částka: 125 000 Kč.
Pod soupisem byla ještě poznámka drobnějším písmem: „Po započtení rodinné slevy se výsledná suma vyrovnává proti dárkovému šeku v hodnotě 150 000 Kč, který mi byl předán dne 14. 5. 2025. Zbývajících 25 000 Kč zůstává jako kredit paní Libuše Brňákové na případné drobné úpravy do budoucna.“
Libuše Brňáková zvedla oči od papíru a zrudla tak prudce, že jí vystoupily žíly na spáncích.
— Ty ses snad úplně pomátla! Vždyť jsme rodina!
— Byli jsme, — odpověděla jsem vyrovnaně. — Do chvíle, než jste mi slavnostně předala ten šek. Tím jste právně potvrdila, že částka sto padesát tisíc byla určena mně. Jenže náhrdelník zůstal u vás. A jako obdarovaná mám plné právo buď požadovat předmět nákupu, nebo považovat danou sumu za váš závazek vůči mně. Zvolila jsem vstřícnější variantu. Odpouštím vám dluh za svou práci.
— Jaký dluh? Vždyť jsi to šila z lásky k rodině! — vyjekla Johana Tomášeková.
— Ústní dohody přestávají platit ve chvíli, kdy jedna strana promění vztah v absurdní obchodní transakci, — pronesla jsem klidně. — Mimochodem, paní Brňáková, víte, že podle zákona o ochraně spotřebitele je účtenka klíčovým důkazem při vrácení zboží? A protože platbu provedl Radovan Sedláček kartou napojenou na můj hlavní účet — ano, Radovan vám zřejmě zapomněl říct, že poslední dva roky vydělávám víc než on — podala jsem dnes ráno žádost o storno transakce.
Tchynin obličej získal odstín laciného „přírodního“ polyesteru. Instinktivně si přitiskla náhrdelník k hrudi.
— To nemyslíš vážně! Ten je můj!
— V tom případě prosím uhraďte fakturu za mé služby, — pokývla jsem směrem ke složce. — Daně odvádím řádně a svědectví o mé práci podá klidně celý dům. U soudu by to pro vaši pověst štědré mecenášky nevypadalo právě lichotivě.
Libuše Brňáková se bezradně obrátila k synovi. Radovan Sedláček stál u dveří, bledý jako stěna.
— Mami, — řekl tiše. — Karolína Švecová má trojnásobný příjem než já. A ta karta je opravdu její. Vrať náhrdelník. Nebo zaplať.
Ten večer jsem odcházela s krabičkou v kabelce.
Druhý den jsem šperk vrátila do obchodu. Za získaných 150 000 Kč jsem si konečně pořídila profesionální japonský overlock, po kterém jsem tři roky toužila.
S Radovanem Sedláčkem jsme se rozvedli o měsíc později. Muž, který nedokáže ochránit vlastní ženu před ponižováním, nesplňuje moje nároky. A já jsem zvyklá pracovat jen s kvalitním materiálem.