„…šálu, rukavice a dokonce i všechno, co našel v kapsách kabátů. Rtěnky, drobnosti, cokoliv,“ pokračovala Nikola klidně. „Jakmile si toho ostatní všimli, snažili se ti své věci vyrvat zpátky. Jenže ty ses jich držel jako klíště. Prý že miluješ manželku a nutně jí musíš přinést dárky.“
„To snad ne!“ Ondřej Řezník vytřeštil oči tak, až ho zabolelo v hlavě. „To si vymýšlíš. Nikdy bych nic cizího nevzal!“
„Nevěřím?“ nadzvedla obočí Nikola Tesařová a podala mu mobil. „Tak se podívej sám.“
Telefon jí předtím poslal Dalibor Horák spolu s několika záznamy z večírku. Ondřej s obavami otevřel první video – a okamžitě zrudl. Na displeji se potácel ke slavnostnímu dortu a snažil se z blistru vyloupnout jakési kapsle, aby jimi moučník „ozdobil“. Ve druhém záběru se kroutil uprostřed parketu v podivném tanečním vystoupení, zatímco kolegové kolem něj nadšeně tleskali.
Nejhorší však přišlo nakonec. Kamera zachytila, jak se do šatny vrávoravě vřítil podnapilý muž – on sám. Z kapes kabátů vytahoval rtěnky, balíčky kapesníků, svazky klíčů i další zapomenuté drobnosti. A přitom si polohlasem mumlal: „Tohle se Nikole bude líbit… má ráda takové věci…“
Vzápětí se ve dveřích objevili jeho kolegové a snažili se mu oblečení sebrat. Ondřej se bránil, odstrkoval je a dokonce se pokoušel vyvolat potyčku. Nakonec si část „kořisti“ uhájil a vyrazil z restaurace pryč jako splašený.
„To je katastrofa,“ vydechl po zhlédnutí posledního videa a chytil se za hruď. „Taková ostuda… Říkáš, že ti to poslal Dalibor Horák?“
Nikola se rozesmála. „Ano. Ale buď klidný. Nikdo se na tebe nezlobí. Spíš je to pobavilo. Smáli se tak, že jsem měla pocit, že jim ten záznam udělal večer ještě lepší.“
„Já už do kanceláře nikdy nepůjdu,“ zasténal Ondřej, padl zpátky do polštářů a přetáhl si peřinu přes hlavu.
„Varovala jsem tě, že alkohol není tvůj kamarád,“ odpověděla už smířlivě. „Dobře, spi dál. Nechám tě vydýchat.“ U dveří se ještě otočila. „A ty své ‚dárky‘ vrať majitelům. Já o ně opravdu nestojím.“
Ondřej se pod peřinou pousmál, i když mu bylo hanbou úzko. Z postele vylezl až navečer. Snažil se vybavit si průběh večírku, ale v hlavě měl jen prázdno – alkohol mu vzpomínky nemilosrdně vymazal.
Od té doby se na firemních akcích držel stranou od skleniček. Slávy na internetu si užil víc než dost. Všechny věci ze šatny osobně roznesl zpět jejich majitelům a každému se omluvil. A když se blížil Silvestr, Nikola dostala opravdové překvapení – pečlivě vybraný dárek, tentokrát poctivě koupený, ne „získaný“ z cizích kapes.